Turistické cíle v okolí obce Srní

Královský kámen je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář (nika) ─ datovaná rokem 1899.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, prvně zmiň. r. 1684 v majetku Koců z Dobrše, poté Běšínů z Běšin, Kolovratů a od r. 1709 Františka Karla Villani, který ji v 2. pol. 18. stol. přestavěl na zámek. R. 1840 empír. upraven. R. 1861 koupen W. Huttarym, poté Frant. Haškem. R. 1948 zestátněn, vrácen r. 1992.

Nejmenší a zároveň nejvýše položené šumavské jezero Laka leží pod hraniční horou Plesná čili Debrník. Měří jen 2,53 ha a jeho hloubka nepřesahuje 3,9 m. Zvolna zarůstající odlehlé jezero je celoročně dostupné po značených cestách pro pěší, cyklisty a v zimě pro lyžaře.

Barokní přízemní obdélný zámek pravděpodobně z 18. století, upravován v 19. století; v té době majetkem známého notáře, politika a spisovatele na Sušicku, JUDr. Ambrože. U zámku park, v severním rohu jeho ohradní zdi zámecká kaple z poloviny 18.století. Součástí i hospodářský dvůr. Soukromý majetek.

Nachází se z obce Javorník směrem na Zuklín. Menhir je pozůstatek megalitického systému vrchu Javorník. Má léčebné účinky.

Rozhledna kombinované stavby na půdorysu sedmiúhelníka, postavená v letech 2006–2009 na vrcholu hory Sedlo severně od hradu Kašperk. V okolí zbytky keltského hradiště. Věž o výšce 27,75 m umožňuje kruhový výhled po horním Pootaví a západní části Šumavy.

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.

Panské sídlo jehož základy byly položeny nejspíše v 16. stol. Postupně jak se měnili majitelé se tvrz měnila na zámek. Z architektonického hlediska je budova zámku nevýrazná.

Panský dům, někdy označovaný jako zámek, v centru obce ve svahu při silnici. Postaven v polovině 18. století; přestavován v roce 1793 a v letech 1801-1802. K areálu mimo vlastní budovu panského domu patří zděná stodola (jediný pozůstatek hospodářského zázemí) a zahrada s oplocením. Nyní penzion.

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Rozhledna (37 m, 1314 m.n.m.) je jedinou zachovanou částí původního přísně tajného vojenského objektu, postaveného v 60. letech 20. stol. v nepřístupném vojenském prostoru. Po r. 1989 byly okolní vojenské stavby zbourány a věž správou NP Šumava upravena na rozhlednu. R. 1998 zpřístupněna veřejnosti.

Pomník zmizelým obcím, připomínající zmizelé obce a osady v okolí v padesátých letech 20. století. Odhalený v roce 2001. Pomník z hrubě otesaného kamene s mramorovou deskou, po obou stranách doplněný deskami s názvy obcí.