Turistické cíle v okolí obce Srní

Příklad kruhové vápenné pece, rozšířené v našich zemích po roce 1868. Ojedinělá památka tohoto typu na Šumavě - jediný známý pozůstatek na území Plzeňského kraje. Zpracovávalo se zde vápno ze zdejších lomů. V provozu do roku 1925. Technická památka.

Terénní pozůstatky středověké tvrze patřící v 16. stoletím Kraselovským z Kraselova, ve stejném století století zřejmě i zpustla. Nedaleko můžeme shlédnout také terénní proláklinu zvanou Soudná myť, kde se podle pověsti propadl zeman ze Strádala do země, když křivě přísahal.

Výklenková kaplička, ohražená zdí z lomového kamene. Pravděpodobně místo pohřbu obětí incidentu z třicetileté války.

Sýpka v dominantní poloze nad údolím Mačického potoka. U jejího západního průčelí stojí sousoší Kalvarie, upomínající údajně na polohu staršího hřbitova. Přes silnici se nachází novodobé místní pohřebiště. Nelze vyloučit návaznost na někdejší bukovnickou tvrz.

Původní tvrz ze 17. stol., upravena na zámek o jehož vzhledu nejsou přesné informace. Budova zámku zbořena po roce 1945. Dnes jen rozpadající se hospodářské budovy.

Plavební kanál byl vybudován v l. 1799–1801 zejm. za účelem plavení dřeva. Stavbu zadal kníže Josef Schwarzengerg, projekt vypracoval ing. Josef Rosenauer. Svému účelu kanál sloužil ještě poč. 20. stol. Kanál je dlouhý 14,4 km, výškový rozdíl je 190 m. Nese jméno po zaniklých vsích Vchynice a Tetov.

Venkovská usedlost na půdorysu písmene L. Obytné stavení je zčásti roubené na vyšší podezdívce, ostatní části usedlosti - hospodářské stavení a stodola jsou zděné. Před obytným stavením malá předzahrádka. Nejstarší část pochází z počátku 19. století.

Příklad venkovské usedlosti z 1. poloviny 19. století, řešené v barokních formách. Obytné stavení a protilehlá sýpka ve štítové orientaci do návsi, spojené s půlkruhově klenutou bránou se zvednutým překladem do oblouku s křížkem, do hospodářského dvora. Památkově chráněno.

Areál zděného uzavřeného statku se štítem obytného stavení a půlkruhovou branou s rovnou římsou s orientací do návsi. Spolu se sousední usedlostí č. p. 7 tvoří malebný celek. Příklad venkovské usedlosti z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou.

Nad soutokem Vydry a Křemelné zřídil v polovině 19. století vodní pilu a sklad dřeva pražský obchodník Čeněk (Vincenc) Bubeníček. Roku 1912 ji město Kašperské Hory nahradilo vodní elektrárnou, která funguje dosud.

Elektrárna byla roku 1914 zřízena v říčním km 421,2 Teplé Vltavy jako součást františkovské papírny. Rekonstruována 1991, po povodních 2002 nová turbína. Voda se přivádí 1200 m dlouhým náhonem, čímž se dosáhne spádu 26 m. Instalovaný výkon činí 320 kW.