Turistické cíle v okolí obce Herstošice

Zřícenina hradu z přelomu 14. a 15. století nad stejnojmenným městečkem, dříve také nazývaným Engelhaus. Začal chátrat po dobytí Švédy v roce 1635.

Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.

Mlýn u potoka Velká Trasovka stával v této lokalitě již v době 1. vojenského mapování, tedy před polovinou 18. století. První známý majitel je Anton Wohlrat, který mlýn vlastnil v roce 1841. Mlýn fungoval do konce 40. či začátku 50. let 20. století, od 60. let z něj zbyly jen rozvaliny.

Lokalita nad Bochovským potokem, mohlo by jít o první osídlení v Bochově, předchůdce Neue Hartensteina. Oválná plošina na konci ostrohu, ze tří stran chráněná příkopem a valem, přehradí malá plošina mezi cestou a čelním valem. Beze stop zdiva, nevyskytují se ani jiné terénní náznaky po stavbách.

Sloupková žulová boží muka pochází z roku 1828, svým tvaroslovím navazují na barokní kamenná boží muka v této oblasti. Hranolový sokl je ozdoben datací a monogramem „GK“, krychlová kaplička s nikami je prázdná. Památkově chráněna jsou od roku 1958. V jejich těsné blízkosti stojí klasicistní kříž.

Kamenný kříž, vysoký 2,5 metrů, dali vztyčit roku 1870 manželé Hubert a Anna Bräunlovi. Po odsunu německého obyvatelstva o kříž dlouho nikdo nepečoval a postupně chátral. Renovován byl počátkem 90. let 20. století péčí původních rodáků. Na kříži chybí soška Krista, na podstavci je věnovací nápis.

Tvrziště nepravidelného oválu východně od kostela. V r. 1289 je jmenován Beneda z Bražce. Nálezy zdiva už ze 13. stol. První zmínka o tvrzi je až z roku 1316. V roce 1410 vlastní Bražec Svinovec ze Svinavy, v roce 1431 vlastní tvrz Jindřich Svinovec. Tvrz zanikla požárem v první polovině 15. stol.

Málo známý hrádek u obce Brdo z přelomu 13. a 14. stol., za jehož zakladatele jsou považováni příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou. Dodnes dobře patrné příkopy a valy. Dvě plošiny oddělené příkopem, z niž větší je považována za jádro hradu.

Zámek zaniklý demolicí před rokem 1984, z kterého do dnešních dnů zbylo pár kousků zdí. Pozdně barokní zámek nechala postavit v roce 1788 markraběnka bádenská na místě předešlé tvrze, založené pravděpodobně Račíny v 15. století.

Rozhledna 570 m n. m., vysoká 11 m. Nechal ji postavit Jindřich Mattoni asi r. 1880, když koupil r. 1873 od Černínů lázně Kyselka i s přilehlým okolím. Po 2. svět. válce začala rozhledna chátrat, r. 2003 opravena Obecním úřadem Kyselka.

Budiš je zaniklá tvrz postavená uprostřed polí během 14. století. V letech 1424 až 1454 patřilo místo k nedalekému hradu Křečovu. Tvrz mohla být zničena při křížové výpravě proti Křečovu r. 1424. Dochoval se okrouhlý pahorek jádra beze stop zástavby obklopený dosud funkčním vodním příkopem.

Nový zámek Budov postavil r. 1897 Franz Klieber poté, co mu jeho otec Johann Klieber (jako mladšímu synovi) koupil r.1830 starý zámek s velkostatkem. Patro budovy kolem r. 1900 secesně upraveno. R. 1945 byl zámek zestátněn, poté byl spravován JZD Věrušičky. V současnosti nevyužit chátrá.