Turistické cíle v okolí obce Křešice

Opevněný kostel či zaniklá tvrz nejspíše na návrší Karlov v místech, kde nyní stojí kostel sv. Mikuláše. Připomínáno ve 13. století jako "munitie". S postavením hradu Konopiště koncem 13. století zaniká.

Zchátralá gotická tvrz přestavěná na hosp. stavení. Nevelká tvrz snad z 1. poloviny 15. století, r. 1623 zabavena Beztahovským z Říčan. Po připojení k Vrcholovým Janovicím ztrácí rezidenční funkci a až do dnes je využívána jako hospodářská budova.

Jednoduchý jednopatrový pozdně barokní zámek postavený r. 1775 Janem Karvínským z Karvíně na místě bývalé tvrze ze 14. století, zpustlé v 17. století. V 19. století přistavěno zadní obytné křídlo.

Replika jeruzalémského Božího hrobu, vystavěna v letech 1685–88 hraběnkou Marií Františkou z Vrtby, provdanou z Heisensteinu. V roce 1784 kolem vznikl hřbitov. V l. 1851–52 opravena, stejně tak v 60. letech 20. století.

Žulová barokní sloupková boží muka z r. 1746 nebo 1716 patří k nejstarším památkám tohoto typu na Sedlčansku. Přemístěna a opravena byla r. 1974. Na hranolovém podstavci stojí dřík v podobě toskánského sloupu se žulovým křížem a reliéfem Krista. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Pilířová boží muka s jednoduchou kapličkou a dvouramenným křížkem ve vrcholu vznikla v 1. polovině 19. století a stojí na katastrálním území Prčice, které je součástí dvojměstí Sedlec-Prčice. Nacházejí se na severovýchodním okraji města při rozcestí silnice a polní cesty.

Zděná pilířová boží muka stojí v dominantní poloze při staré cestě z Kahlovic do Oldřichova. Tvoří je nízký hranolový pilíř a hmotově shodná kaplice. V kaplici jsou mělké niky s novodobými obrázky, kryta je stanovou stříškou, zakončenou dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Dnes již pouhé náznaky jednoduché tvrze, která sloužila jako útočiště Buchovským z Buchova. Nejslavnějším obdobím byly husitské války, kdy byl Jan Zbyněk z Buchova táborským hejtmanem a zemským správcem. V 2. pol. 15. st. tvrz zanikla.

Valy ve tvaru oblého trojúhelníku na vrcholu Červenka v severním cípu hradiště Hrazany. Patrně se jedná o jižní předsunuté opevnění hradu Ostromeč; dřívější doměnky směřující k tvrzišti či zbytcích obléhacího postavení se nepotvrdily.

Původně gotická tvrz, v roce 1675 zničena požárem. V 2. polovině 19. století romanticky přestavěna na zámek v novogotickém stylu.

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Zámek postavený Arnoštem Františkem z Vrtby byl poprvé zmíněn r. 1743. V pol. 19. st. jej Vratislavové z Mitrovic nechali novogoticky přestavět, především arkády s hrotitými oblouky. V r.1948 byl zabaven Langhamerům, nyní je navrácen jejich potomkům.