Turistické cíle v okolí obce Horusice

Tvrz, vystavěná zřejmě koncem 15. st. Přestavěna poč. 16. st. Valovskými z Úsuší. Za Albrechta ze Svárova r. 1627 vyhořela. Leopold Jakub Gerard měl přestavět tvrz v zámek. V 1. patře se dochovaly zbytky gotických kamenných ostění z původní tvrze.

Horusický rybník (415 ha) je třetím největším rybníkem u nás. Byl dostavěn v letech 1511–1512 Štěpánkem Netolickým. Na březích se nacházejí dvě nepřístupná chráněná území, kolem protéká Zlatá stoka. Území je domovem významné fauny a flory.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště ledvinovitého půdorysu ze starší doby bronzové. Terénní náznaky. Zachováno ve vzácně autentickém stavu bez výraznějšího narušení. Patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Baba a Litoradlice u Purkarce). Nepřístupné (nová obora Poněšice).

Raně barokní kaple post. Šternberky (1667–75) snad za účasti D. Orsiho. K okrouhlé lodi zaklenuté kupolí s lucernou je na severu připojen půlkruhový závěr a dvě pětiboké sakristie. Rovné průčelí je zakončeno nástavcem s dvěma hranolovými věžičkami.

Středověké sídlo ze 14. století, pravděpodobně vodní tvrz. Terénní pozůstatky, na nichž stojí kaple a obytný dům č.5 a část zachované na sucho kladené kamenné zdi, na jižní straně uzavírající areál tvrze. Ctibor z Hvozdna připojil pečeť ke stížnému listu k upálení Mistra Jana Husa. Volně přístupno.

Lovecký zámek dal přistavět v pol. 18. stol. k hřebčinci z r. 1673 hrabě Prokop Vojtěch Černín (arch. A. Lurago). Po r. 1790 zámek rozšířen, okolí upraveno pro pořádání honů. R. 1923 zámek vyvlastněn státem, v l. 1950-91 sloužil jako vojenská základna. Po rekonstrukci otevřen r. 2004 veřejnosti.

Kamenný pětiobloukový most přes rybník Vítek (dříve součást Rožmberka) na staré silnici Třeboň - Jindřichův Hradec. Postaven 1781 snad Ing. Rosenauerem. Dopravě sloužil do roku 1988, roku 2002 ho poškodila povodeň.

Kaple obdélného půdorysu s oblým zakončením na návsi. V průčelí hranolová věž s předsazeným vstupním portálem. Krytá sedlovou taškovou střechou; věž oplechovanou jehlancovou střechou na vrcholu s makovicí a křížem.

Rozlehlá stavba kaple kostelního typu, obdélného půdorysu v čele s hranolovou věží se zvonicí a zakončená nižším obdélným, v zakončení půlkruhovým závěrem. Věž krytá jehlancovitou, kaple sedlovou a závěr půlkuželovou střechou. Před vstupním průčelím kříž.

Zděná kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem na vyšším soklu, vyrovnávajícím nerovnost terénu. V průčelí vstupní, v nadpraží zalomený štukový portál, uzavřený dřevěnými dveřmi; po stranách okénka. Krytá sedlovou, v závěru polovalbovou taškovou střechou. V interiéru na menze soška Panny Marie.

Hřbitovní kaple nad hrobkou místních kněží, rozšířena koncem 18. století o kostnici. Kaple byla přeměněna na obřadní síň. Dnes je nevyužita a prochází rekonstrukcí.

Kaple z roku 1865 postavena z veřejných sbírek na základě odkazu děkana Matouše Nikodéma vedle původní kapličky u svákovského pramene. V roce 1900 přistavěna zvonice. Do oltáře od Břetislava Kafky byl vložen obraz Panny Marie Bolestné.