Turistické cíle v okolí obce Velké Všelisy

Zachovalý, z větší části nepřístupný zámek. Gotická tvrz z poč. 14. století, do r. 1589 zástavním statkem. Berky z Dubé přestavěna na renesanční zámek. Za Valdštejnů barokní úpravy, poté krátce manufaktura, škola a od 20. stol. byty a městské muzeum.

Zámek přestavěný z tvrze pánů z Donína z r. 1526. V l. 1599-1600 pobyt známého hvězdáře Tycho de Brahe. Zámek přestavěn barokně před. r. 1652, po požáru r. 1656 opraven až na poč. 18. st., další přestavba po r. 1768. Dnes je zde městské muzeum.

František Josef Pachta z Rájova zahájil roku 1742 stavbu zámku. K zámecké budově byla kolem roku 1770 přistavěna boční křídla. Dochovala se polooválná trojkřídlá budova se středním pavilonem a rozlehlá zahrada s několika barokními plastikami.

Zámecký areál se skládá ze 4 samostatných staveb: původní, přední z pol. 18. st., rokokového sálu a zámecké kaple. Zámek nechal r.1715 vybudovat hrabě Fr. A. Špork jako letní sídlo. R. 1768 jej koupil pražský arcibiskup a dal přistavět další objekty.

Tvrz připomínaná v r. 1408 v držení Jana Homuta, v 70. letech 16. stol. ji získal Jiří Kaplíř ze Sulevic. V r. 1587 ji koupil Albrecht Pětipeský z Chýš. Po r. 1669 Pachtové z Rájova tvrz přestavěli na barokní zámek. Dnes součást statku.

Barokní zámek z doby po roce 1700 uprostřed obce. Čtyřkřídlý kolem dvora, východně od něj hospodářský dvůr, jižně park. Základem byla zřejmě renesanční stavba z počátku 17. století. Po roce 1719 přestal být sídlem vrchnosti, od roku 1945 dodnes chátrá.

Přesný rok, kdy byla původní dřevěná tvrz postavena, není znám; snad to bylo v letech, kdy byla obec uváděna jako součást vyšehradské kapituly. Zánik tvrze lze datovat pravděpodobně někdy po roce 1595. Dnes na jejím místě stojí stodola.

Věž pochází z 1 poloviny 14. století a vnější brána pochází z roku 1522.

Zcela zaniklý dřevěný hrad z 13. stol. pánů z Chlumu na místě starého hradiště osídleného ještě před příchodem slovanů. Koncem 14. stol. získali hrad Vartenberkové. Zanikl pravděpodobně za husitských válek .

Budova boleslavského divadla byla postavena 1906–09 podle projektu firmy Fellner a Helmer, exteriér navrhli Jan Kříženecký a Emil Králík. Ve 30. letech došlo k dostavbě technického zázemí, 1977–85 proběhla velká rekonstrukce.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol., založeného Řehořem z Litovic. Hrad goticky přestavěn v letech 1329–1343. V r. 1424 vypálen katolickými pány. R. 1448 dobyt a vypálen vojsky Jiřího z Poděbrad. Koncem 16. stol. opuštěn.

Řadový měšťanský dům šířkového uspořádání v jižní části boleslavského Staroměstského náměstí má od pozdně klasicistní přestavby pozoruhodně řešené podloubí za pomoci litinových sloupů a nýtovaného průvlaku. Nedávno opraven, nové dvorní křídlo.