Turistické cíle v okolí obce Postřelmov

Morový sloup, završený sousoším Madony s dítětem a doplněný obvyklou galerií ochranných světců, ozdobil mohelnické náměstí roku 1717. V roce 2014 místo upraveno a sloup zrekonstruován.

Uničovský mariánský sloup byl vystavěn roku 1743. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty. Na bočních sloupech stojí sochy svatých. Součástí výzdoby jsou reliéfy s výjevy ze života Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra.

Tordovaný sloup se sochou Panny Marie byl začleněn do objektu u bývalé Dolní brány. Pochází z přelomu 17. a 18. století.

Mariánský sloup ve vrcholně barokním stylu byl postaven jako poděkování za za přežití morové rány, která zasáhla město r. 1714. Sloup byl dokončen r. 1720. Za autora je označován Michael Kössler nebo Jan V. Sturmer. Opravy sloupu v l. 1911, 1931, 1958 a 1994-96. Od r. 1958 je chráněnou památkou ČR.

Objekt po r. 1620 upravený pro dočasný pobyt některého z majitelů vízmberského panství. Od té doby nazýván zámečkem. Až do r. 1770 patřil Žerotínům, po nich opatovi velehradského kláštera a od r. 1786 Náboženskému fondu. Tehdy byl dvůr zrušen a rozparcelován.

Renesanční stavba pochází z konce 19. století sloužící jako místo uložení ostatků rodiny Kleinů.. Celková čistota provedení exteriéru stavbu výrazně zhodnocuje. V součanosti je stavba bohužel v dezolátním stavu.

Několik uničovských domů středověkého původu s barokními či klasicistními fasádami, většinou opatřených atikami, kryjícími valbové střechy. Přes ochranu jádra města formou městské památkové zóny většinu objektů dodnes poškozují nevhodné modernisace.

Měšťanský pivovar v Zábřehu, který vznikl již v roce 1417, produkoval zlatavý mok až do roku 1905, definitivně byl zrušen v roce 1907, později zde byla sladovna. Dnes je v jeho části dřevařská firma a hospoda.

Místo původních palisád postavena do 1327 kamenná hradba s čtyřmi branami a fortnou. Zesílení počátkem husitských válek a na přelomu 15. a 16. stol. Po dobytí Uničova Švédy 1642 nové zemní prvky, poslední oprava 1742. Od poč. 19. stol postupný zánik.

Pozůstatky opevnění kdysi biskupské Mohelnice se nacházejí téměř po celém obvodu hrazeného města. Nejzachovalejší je fortna pod kostelem s latinským nápisem z roku 1540, dochovala se i řada bašt a úseků hlavní zdi.

Zachovalý hrad z 13. století založen olomouckým biskupen Brunem ze Šamburka. V 16. století sloužil jako věznice. V roce 1643 dobyt Švédy. R. 1855 arcibiskup Bedřich Fürstenberg prodal hrad státu na zřízení věznice. V l. 1859 - 1870 proběhla potřebná adaptace hradu, který slouží jako státní věznice.

Původně zde zmiňována v r. 1481 sklářská huť. První zmínka o vsi je z r. 1576. V r. 1594 Dominik Schürer z Waldheimu dostává do správy sklárnu a v r. 1598 ve vsi staví kostel a malý ren. zámek. V r. 1612 je z Mlýnic samostatné panství, v r. 1737 se stává součástí lichtenštejskému panství Ruda.