Turistické cíle v okolí obce Deštné

Botanická zahrada se zaměřením na keře a stromy z celého světa vznikla v letech 1906-1928, kdy zde působil Quido Reidel a do roku 1945 i jeho dcera. R. 1958 zde bylo založeno arboretum. Od r. 1990 vznikaly expozice zaměřené na geografické celky.

Větrný mlýn německého typu byl původně postaven r. 1833 v obci Sádek. Později byl převezen. Do 2. sv. války mlel mouku, do r. 1954 šrotoval. V 60. l. vznikla expozice sekernického a hospodářského nářadí. Větrné kolo s rozpětím 16 m je největší u nás.

Vodní mlýn přestavěný ve stylový penzion s restaurací v údolí řeky Moravice. První písemná zmínka z r. 1640 v urbáři vikštejnského panství. Na přelomu 19. a 20. stol. rodinou Franzlů modernizován a doplněn o Francisovu turbínu. Ve 2. pol. 20. stol. zchátral. Zachován funkční 700 m dlouhý náhon.

Zámek byl postaven v roce 1721 v barokním slohu. V současné době je zámek nově opraven a využíván jako ústav sociální péče pro mentálně postižené muže.

Zbytky po tvrzi ze 13. stol. Zachováno tvrziště na ploše 24 m x 33 m s příkopem a valem po celém obvodu. Příkop dosahuje místy hloubky přes 3 m a šířky až 20 m.

Zaniklý areál vodního mlýna na levém břehu řeky Moravice nedaleko počátku známé technické památky Weisshuhnův kanál. První mlynáři z rodu Demelů se zde zmiňují od pol. 17. století. Snad zanikl po některé z povodní na konci 19. či počátkem 20. století. Rozpoznat jde jen náznak trasy náhonu.

Nevelké tvrziště v podobě okružního valu, mělkého bývalého vodního příkopu a pahorku jádra o velikosti 25 x 17 m. Rozkládá se na severozápadním okraji osady Držkovice na pravém břehu řeky Opavy. Doba existence tvrziště prozatím nebyla prokázána.

Nevelká obdélná budova bývalého klasicistního zámku vystavěná v české části vsi Držkovice po roce 1792. Po r. 1919 zámek přeměněn v soukromý rodinný dům. V r. 1945 poškozen při bojích o Ostravu, ale poté opět obnoven. Modernizace z let 2002-2003 setřela poslední pozůstatky historické podoby.

Barokní zámek z l. 1774-1776, za Jana Juliusa Frobela, majitele vikštejnského panství. Trojkřídlý patrový zámek byl upravován v 19. i ve 20. stol. Poslední majitelé hrabata Razumovští vlastnili zámek od r.1884 do r.1945. Dnes je v zámku dětský domov.

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.

Obdélná kaple s rovným závěrem, zvaná Zahrada Getsemanská, postavena v roce 1876 rodinou Fajkusových. Ve stejném roce ji vysvětil hradecký farář P. V. Sentenský. Dnes je majetkem města a o její údržbu se starají různé rodiny věřících. V interiéru je oltář s obrazem Krista v zahradě Getsemanské.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.