Turistické cíle v okolí obce Svratka

Uměle vytesaná pískovcová jeskyňka, zdobena historickými nápisy a plastikou s motivem Narození Ježíše Krista. Autor a pravděpodobné stáří lidové modlitebny nejsou známy.

Ocelodřevěná, 18 metrů vysoká rozhledna z roku 2005 byla postavena sdružením Toulovcovy maštale. Rozhlednu navrhl Ing. Martin Novák (starosta obce Proseč), projekt zpracoval Ing. Antonín Olšina.

Barokní lovecký zámeček s oborou založen roku 1770. V roce 1827 zámeček změněn na hájovnu a obora zrušena úplně. V druhé pol. 20. stol. sloužil zámek potřebám Východočeských lesů.

Královohradecké biskupství dalo v letech 1733–53 postavit barokní zámeček. V místnostech určených pro pobyt biskupů se doposud zachovala původní štuková výzdoba. Od r. 1835 v majetku obce Chlum, byla zde umístěna škol a mateřská školka je zde dodnes.

Klášter s dětskou opatrovnou nechal v l. 1885-1889 postavit baron Egbert Belcredi k uctění památky své zesnulé manželky Christiany roz. hr. Nostitz-Rieneck. V l. 1950-1995 budova sloužila jako mateřská škola. Od r. 2003 je zde dětské Fyzioterapeutické a školící centrum.

Rulový skalní útvar ve výšce 732 m, tvořený skupinou tří větších skalisek, z nichž nejtypičtější, Čtyřpaličatá skála, dala jméno celému útvaru podle svých čtyř vrcholových bloků - palic. Přírodní rezervace.

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Skutči, pův. farní, od r. 1655 děkanský, pův. gotický z pol. 14. stol. Opravován v 15. stol. a pak po několika požárech. Věž z doby kolem r. 1600 obnovena po požáru r. 1852. Zařízení převážně z 18. stol. Památkově chráněno od r. 1958.

Nejvyšší vrchol Ždárských vrchů (836 m). Druhý nejvyšší Českomoravské vysočiny. Skály jsou tvořeny migmatickými a biotitickými rulami, vzniklými ve starších čtvrtohorách. Význačný turistický cíl.

Hřbitov postaven v r.1709 podle Santiniho návrhu. O další kapli byl rozšířen v roce 1755. Socha anděla Posledního soudu je dílem V. Jäckla z r.1709). Půdorys hřbitova připomíná lidskou lebku.

Výrazný a zdaleka viditelný skalní rulový útvar ve výšce 775 m n. m., mající původ ve starších čtvrtohorách. Je tvořen mohutnou, 200 m dlouhou a velmi úzkou skalní hradbou, dosahující výšky až 35 m. Oblíbené cvičné místo horolezců.

Dřevěná zvonice na čtvercovém půdorysu, s bedněnými stěnami a šindelovou střechou pochází asi z pol. 19. stol. Stěny jsou pobity prkny. Střecha stanová s lucernou a zvonem zvaným sv. Prokop. Lidová architektura. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.