Turistické cíle v okolí obce Svratka

Dřevěná rozhledna, vysoká 16 m, stojící 539 m n. m. Byla postavena v l. 2001–2002 sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale (sdružujícím 11 obcí) jako jedna ze tří dřevěných rozhleden. Projektantem je Ing. Martin Novák. Vyhlídková plošina je ve výšce 12 m.

Budislavské pískovcovské skály, přírodní útvary s různými tvary. Součástí jsou Toulovcovy maštale, Panský stůl, Městské maštale, Kazatelna, Dudychova jeskyně, Betlém a další. Skály tvořeny svrchně křídovými pískovci mořského původu.

Nevysoká zděná rozhledna z roku 2020 ve vsi Martinice je součástí restauračního objektu. Poskytuje sice omezený výhled, ale pro jeho zlepšení je vybavena dalekohledem.

V lesích kolem Peperku probíhala intenzivní těžba nerostných surovin, dřeva, kamene i cihlářských jílů od počátků osídlení kraje ve 13. století. Památkou na tuto činnost jsou také dvě vápenky pod Holým kopcem, kde i samotné názvy míst připomínají tuto dobu.

Skanzen volně rozptýlených zemědělských usedlostí postavených od pol. 19. st. do 1.pol. 20.st. Expozice je doplněna technickými památkami na vodní pohon.

Svobodné Hamry, původně Hamr nad Kamenicí, vznikly v 15. st. V 16. st. postaven renesanční zámeček, později upravený v pseudobarokním stylu. V 19. st. se stal významným kulturním centrem a místem pobytu např. F. Palackého, F.L.Riegra, K.V. Raise. Vedle zámečku stojí barokní socha sv. J. Nepomuckého.

Hamerská vodní nádrž byla vybudována v l. 1906–1912. Je jednou z prvních přehrad v Čechách se sypanou hrází. Vodní plocha má rozlohu 66 ha a její objem činí přibližně činí 3,67 milionů m³. Využívá se jako zdroj pitné vody pro Chrudimsko.

Rozhledna (16,35 m, 590 m n. m.) byla postavena v l. 2008-10 na návrší ,,Na hrbovatkách,, obcí Vojtěchov. Projekt vypracoval Milan Chvojka. Stavba s vysokým betonovým podkladem, obloženým žulovým kamenem, na kterém stojí ocelová konstrukce se 2 dřevěnými zastřešenými vyhlídkovými patry.

Zámek přestavěný z gotického cisterciáckého kláštera, založeného r. 1212 Bočkem z Kunštátu. 16. 7. 1784 vyhořel a byl zrušen. O dva roky později byl upraven v zámek. Dnes je v něm umístěno muzeum knihy a stavitele G. Santiniho.

Skalní útvar obehnaný náspem a dvojitým valem byl osídlen již v mladší době kamenné. Bylo zde hradiště, kde se vystřídalo mnoho rodinných čeledí. Ve 13.-14. stol. zde pravděpodobně stával dřevěný hrádek. Dnes zůstaly pouze terénní nerovnosti.

Hranolová zvonice u bezvěžového kostela sv. Petra a Pavla z roku 1804. Traduje se, že v ní byl zvon s nápisem v azbuce, pocházející od ruského vojska z doby napoleonských válek. Zakončena je věžičkou s otevřeným zvonovým patrem a dvojitou makovicí. Památkově chráněná je spolu s kostelem od r. 1958.