Turistické cíle v okolí obce Rybníky

Pivovar založen snad již v 16. st., částečně zachovalé budovy a provoz z konce 19. st. Vaření piva ukončeno r. 1977, poté slouží jako sklad. R. 1980 zde byl natáčen film Postřižiny. Po r. 1999 zchátralý areál obnoven a opět zahájeno vaření piva.

Tvrz stávala nedaleko od vchodu do dnešní textilní továrny. Byla lénem pánů z Lipé. Po tvrzi nezůstala žádná stopa.

Věž postavena roku 1831 hrabětem Jindřichem Vilémem Haugwitzem pro potřeby zemského měření. Dle dobových pramenů měla o jedno patro více, které bylo sneseno po prohrané rakousko-pruské válce v roce 1866.

Nevelký, architektonicky nevýrazný zámek vybudoval po roce 1621 Tomáš Mingoni, který odkoupil ves Bohunice, jež byla zkonfiskována původnímu majiteli Vilémovi z Roupova. Poprvé se ale připomíná až v roce 1684, kdy byly Bohunice postoupeny Petrovi z Mollartu. Dnes je zámek soukromým majetkem.

Původní tvrz v 17. stol. přestavěna na renesanční zámek a v 18 stol. přistavěno barokní křídlo. V renesančním křídle zabudováno torzo pozdněgotické tvrze. V renesančním křídle přes všechna patra otevřené arkády. Na nádvoří barokní kašna z 18. stol.

Barokní zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou jsou z 18. století. V dříku jsou mělké niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou niky obdélné. Výklenky jsou v současné době prázdné, bez ozdob. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.

Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.

Torzo kamenných barokních pilířových božích muk z roku 1740. Hranolový čtyřboký dřík stojí na čtyřbokém soklu s rytými rámy. Boží muka jsou neúplná. Místo odstraněné kaplice je dnes na profilované čtvercové hlavicí pouze fragment vrcholového kříže. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Zděná boží muka čtvercového půdorysu, postavená v 1. polovině 18. století. Výzdoba božích muk se nedochovala, neznáme ani, jaké obrazy na nich byly původně umístěny.

Barokní zámeček byl postaven na přelomu 17. a 18. st. jako majetek starobrněnských cisterciáků. Po r. 1782 vlastníky byli Lichtenštejnové a Kinští. Budova byla v 60. l. porušena výstavbou bytů v 1. patře. V přízemí jsou zbytky původního klenutí.

Téměř zaniklá tvrz. Budkovice udělovali v léno páni z Lipé, prvně zmiňovány r. 1426. R. 1522 je držel Jan z Heroltic, jemuž je r. 1530 Jan z Lipé uvolnil z manství. R. 1574 Kryštof Josef z Heroltic prodal jejich půlku Berchtoldovi z Lipé, r. 1625 připadla pánům z Lipé i druhá část. Dál se nezmiňují.

Budkovické hradiště pochází z doby železné, horákovské kultury. Leží v lese nad pravým břehem řeky Rokytné při modře značené turistické stezce a jeho rozloha činí asi 0,2 ha.