Zřejmě na přelomu 13.-14. stol. zde existovala tvrz. Přibližně v této době u ní byl postaven malý raně gotický kostelík. V 16. stol. upraven. V l. 1801-1803 za Marie Antonie, hraběnky z Daunu, kostelík upraven do současné podoby. Počátkem 21. stol. opravena fasáda. U vchodu je kříž z r. 1906.
Farní kostel je prvně doložen r. 1320. V 70.-80. letech 16. stol. byl rozšířen a v letech 1770–1796 barokně přestavěn do současné podoby. Stavební práce prováděl zednický mistr Jan Polák z Letkovic a později se na nich podílel Bartoloměj, Jiří a Jakub Polákovi. V r. 1900 upravena střecha věže.
První zmínka o osadě Dobřínsko pochází z roku 1141, už v roce 1298 se uvádí i kostel sv.Prokopa. Má pozdně románské jádro, presbytář je z 15.století, empírově prodloužená a rozšířená loď je z roku 1826.
Původně jednolodní orientovaný románský tribunový kostel z druhé pol. 13. století. Na poč. 18. století nové kněžiště, zvýšeny zdi lodi, proražena nová okna a vchod v podvěží. V roce 1745 byla zvýšena věž a byla v ní zazděna sdružená románská okna, znovu odkrytá při opravě v 50. letech 20. stol.
Historie kostela sahá k přelomu 12. a 13. stol. V r. 1356 se poprvé zmiňuje fara. Za třicetileté války kostel vyhořel, ale následně byl obnoven a později několikrát upraven a rozšířen. Poslední velká rekonstrukce proběhla po požáru v r. 1945. Fara byla po válce adaptována pro účely mateřské školy.
Původně farní románský kostel zasvěcený sv. Vavřinci, uváděný r. 1248. V r. 1630 zničen požárem. V l.1646–60 obnoven na náklady knížat z Liechtensteina A. Ernem a J. K. Ernem. V r. 1660 znovu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Kuroslepy
Zbytky hradu založeného r. 1360. Vlastníkem byl Ješek z Náchoda, prodán byl Šelmberkům. Vstup byl chráněn stavbou neznámé podoby s hláskou. Dochovány jsou obvodové hradby, příkop, prohlubeň po studni, 5 m torzo hlásky. R. 1494 byl uveden jako pustý.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Biskoupky
Křížový kámen s vytesaným latinským křížem byl vztyčen někdy v průběhu 17. století. Podle pověsti na tomto místě zemřel francouzský voják. Křížové (s vytesaným křížem) nebo smírčí kameny (byly součástí smírčích smluv) bývaly vztyčovány v místech, kde se stal hrdelní zločin, nebo neštěstí.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zaniklý hrad. Blíže neznámý hrádek přiřazován k nedalekým Ledvicům nebo Vémyslicům. Ledvice připomínány r. 1529 jako pusté. Pro bližší informace nezbytný archeologický výzkum.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zříceniny hradu zvaného Ketkovský hrad. Založen údajně ve 13., spíše však až v pol. 14. st., kdy patřil pánům z Lipé. Okolo r. 1440 obsazen rakouskými lapky, r. 1442 dobyt vojskem královských měst a rozbořen.
Klasicistní hrobku dala pro svého manžela, knížete Karla z Lichtenštejna, postavit r. 1789 kněžna Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu. Posledním pohřbeným zde byl Rudolf z Lichtenštejna r. 1908.
Lichtenštejnská hrobka
