Turistické cíle v okolí obce Cetechovice

V místě původního velkomoravského osídlení byl vybudován archeoskanzen. Zachycuje hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část. Jsou zde naučná představení, pokusné tavby kovů, výroba keramiky, zemědělská výroba i archeologický výzkum.

Zakladatelem stříleckého hřbitova byl Amand Antonín z Petřvaldu. Jeho plocha je téměř 2000m2, vyvyšuje se nad okolním terénem a obíhá ho hradba z pískovcových kvádrů.Je vyjímečným uměleckým dílem z období baroka a sochařského umění té doby. Autorem sochařské výzdoby byl moravský sochař Bohumír Frič.

Biskupská mincovna v Kroměříži postavena r. 1665, sloužila olomouckým biskupům. Ti měli po staletí od panovníka privilegium ražby. Ukončení provozu r. 1759. Poté zde byly byty zaměstnanců zámku. Rekonstrukce v 90. l. 20. stol., od r. 1998 zde bylo Muzeum moravského mincovnictví. Dnes veřejnosti nepřístupná.

Zaniklý hrad postavený v roce 1408 pány z Holštejna místo nedaleké původní tvrze. Poslední zprávy z roku 1446 kdy jej jeho dosavadní majitel Vok z Holštejna prodal Jindřichu Mirkovi z Chlumu.

Kvalitní barokní kamenná sochařská práce z r. 1683 sestává z podstavce trojúhelného půdorysu, štíhlého válcového sloupu a nevysokého kvadratického nástavce s křížkem. Stěny soklu zdobí vegetabilní ornamenty. Stavba svěcena 24. května 1686 na svátek Nejsvětější Trojice.

Zděná barokní trojboká boží muka, postavená ve druhé polovině 18. století, stojí na nábřeží řeky Moravy. V prosklených nikách jsou umístěny svaté obrázky, na vrcholu je dvojramenný kovaný kříž ve zvláštní trojrozměrné podobě. Boží muka jsou zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

Reliéf tvrziště ze 14.století stojící na místě pravěké lokality kultury lužických popelnicových polí z pozdní doby bronzové, nad severní části obce.

Rozhledna (587 m n. m.), postavená r. 2004 Sdružením pro podporu místních iniciativ Chřiby (arch. Svatopluk Sládeček), 23,9 m vysoká. První kamenná rozhledna postavená u nás od 30. let. Stojí na místě býv. dřevěné rozhledny zaniklé v 70. letech 20. stol.

Původně zeměpanský hrad z 1. poloviny 13. století. Často dáván do zástavy šlechtickým rodům, od poč. 16. století ve zpupném vlastnictví. Přestavěn renesančně, barokně, v 19. století upraven na muzeum.

Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici.

Název Budačina označuje skupinu skalních bloků tvořených pískovci a slepenci. Největší z nich nese jméno Velká skála. Území o rozloze 8,21 ha prohlášeno přírodní památkou r. 1966.

Nově postavená replika větrného mlýna, který je využíván jako rozhledna. Uvnitř je malé muzeum jihomoravské vesnice. Stavba je základem budoucího skanzenu vesnice budovaného soukromou osobou. Mlýn byl zpřístupněn 1.5.2004.