Turistické cíle v okolí obce Žamberk

Rozhledna Amálka nemá podobu klasické rozhledny. Je to vlastně vyhlídková plošina jako nástavba na střeše dřevěného skibaru na horním okraji Sportareálu České Petrovice postavená v období od května do července 2020. Je volně přístupná.

Rozhledna 559 m n. m., vystavěna r. 1996 sdružením Andrlův chlum. Předcházely ji dvě dřevěné rozhledny: první (1905-1918; Okrašlovací spolek v Ústí n. Orl.) shořela r. 1918. Druhá (1943-1954; Klub českých turistů) zanikla v 60. letech minulého století.

Dřevěná rozhledna (17 m, 991 m n. m.) byla postavena r. 2010. Starší, jednoduchá dřevěná rozhledna z r. 1910, zanikla někdy po r. 1917. Nová rozhledna podle projektu architekta Olšiny byla vybudována obcemi v rámci česko-polského projektu Euroregionu Glacensis. Otevřena r. 2010.

Raně barokní památka boží muka z r. 1699. Vyrobena z pískovce, vysoká 2,9 m. Podstavec je krychle. Dřík hranolovitý, nahoře i dole zakončený stejným profilem. Horní ukončení je stříška, která je podstavcem koule s křížkem. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Zříceniny hradu z 1. poloviny 13. století. Kolem roku 1300 patřil Oldřichu z Brandýsa. Roku 1421 dobyt a pobořen husitským vojskem, následně přešel do majetku pánů Kostků z Postupic a od r. 1505 patřil Pernštejnům.

Zámek postavený na místě někdejšího bratrského sboru v letech 1781–3 (dnešní západní část). Přestavba a rozšíření do současné velikosti 1818–20. Novobarokní přestavba podle projektu A. Dlabače roku 1914. Po roce 1950 dětský domov.

Památný strom v Kunvaldu, zvaný Bratrská lípa, je svázán s pověstmi o odchodu českých bratří do exilu v roce 1547. Lípa srdčitá je stará asi 500 let a od roku 1997 je chráněným stromem.

Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.

Okrouhlé tvrziště obklopené vodním příkopem. První zmínka o vsi Waltersdorf je r. 1304, kdy celé panství získal zbraslavský klášter. Tvrz není uváděna, lze předpokládat, že vznikla ve 14. století v rámci kolonizace panství. Existenci tvrze v 14. stol. dokládají i archeologické nálezy.

Výrazné tvrziště uprostřed lesa se v písemnostech připomíná pouze v roce 1544 jako pustá tvrz, kdy se vsí patřila pod panství Borohrádek, tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrz tvořila asi obdélná věž obehnaná palisádou, příkopem a valem.

Zcela zaniklý hrad či hrádek zvaný Chudoba. Vznikl buď v době stavby hradu Žampachu na přelomu 13.-14. stol. jako jeho opevnění, či později samostatně jako součást předhradí. Zanikl před r. 1540, kdy je již veden jako pustý.