Turistické cíle v okolí obce Nebeská Rybná

Rozhledna Amálka nemá podobu klasické rozhledny. Je to vlastně vyhlídková plošina jako nástavba na střeše dřevěného skibaru na horním okraji Sportareálu České Petrovice postavená v období od května do července 2020. Je volně přístupná.

Dřevěná rozhledna (17 m, 991 m n. m.) byla postavena r. 2010. Starší, jednoduchá dřevěná rozhledna z r. 1910, zanikla někdy po r. 1917. Nová rozhledna podle projektu architekta Olšiny byla vybudována obcemi v rámci česko-polského projektu Euroregionu Glacensis. Otevřena r. 2010.

Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.

František Antonín Libštejnský z Kolovrat v r.1822 – 1825 renesanční tvrz přestavěl na empírový zámek. Kolovratové jej vlastnili do r. 1945. Pak zde byl Ústav sociální péče o mládež. V restituci po r. 1990 byl vrácen původním majitelům.

Budova divadla, která nese jméno po zdejším rodákovi, vynálezci bleskosvodu Prokopu Divišovi. Postavena byla v průběhu roku 1926. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 5. 12. 1926 úspěšnou Tylovou Fidlovačkou.

Hrad zbudován na přelomu 13. a 14. století. V průběhu 14. století opuštěn. Zbytky kdysi mohutného hradu dnes hustě porostlé náletovou zelení.

Muzeum Jednoty bratrské a J. A. Komenského. V polovině 15. stol. v domku pobýval Sbor Českých bratří (společenství "bratří a sester zákona Kristova") pod vedením Jana Rokycany, vyznávající učení Petra Chelčického.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Barokní fara z r. 1715 severozápadně od kostela. V přízemí je kaple sv. Pavla. Před farou plastika Kalvárie z r. 1750, restaurována v r. 2003.

Zříceniny pevnosti, kterou nechal vystavět v letech 1790–95 podle plánů Gustava von Rauch pruský král Fridrich Vilém II. na ochranu hranice Slezska proti rakouské armádě. Opuštěna a rozebrána byla ve 2. polovině 19. století.