věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, České Petrovice
Rozhledna Amálka nemá podobu klasické rozhledny. Je to vlastně vyhlídková plošina jako nástavba na střeše dřevěného skibaru na horním okraji Sportareálu České Petrovice postavená v období od května do července 2020. Je volně přístupná.
Dřevěná rozhledna (17 m, 991 m n. m.) byla postavena r. 2010. Starší, jednoduchá dřevěná rozhledna z r. 1910, zanikla někdy po r. 1917. Nová rozhledna podle projektu architekta Olšiny byla vybudována obcemi v rámci česko-polského projektu Euroregionu Glacensis. Otevřena r. 2010.
Památný strom v Kunvaldu, zvaný Bratrská lípa, je svázán s pověstmi o odchodu českých bratří do exilu v roce 1547. Lípa srdčitá je stará asi 500 let a od roku 1997 je chráněným stromem.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Rychnov nad Kněžnou
Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj
František Antonín Libštejnský z Kolovrat v r.1822 – 1825 renesanční tvrz přestavěl na empírový zámek. Kolovratové jej vlastnili do r. 1945. Pak zde byl Ústav sociální péče o mládež. V restituci po r. 1990 byl vrácen původním majitelům.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Žamberk
Budova divadla, která nese jméno po zdejším rodákovi, vynálezci bleskosvodu Prokopu Divišovi. Postavena byla v průběhu roku 1926. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 5. 12. 1926 úspěšnou Tylovou Fidlovačkou.
pomník, památník, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Kunvald
Muzeum Jednoty bratrské a J. A. Komenského. V polovině 15. stol. v domku pobýval Sbor Českých bratří (společenství "bratří a sester zákona Kristova") pod vedením Jana Rokycany, vyznávající učení Petra Chelčického.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Doudleby nad Orlicí
Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Pardubický kraj, Koldín
Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.