Turistické cíle v okolí obce Potštejn

Rozhledna 559 m n. m., vystavěna r. 1996 sdružením Andrlův chlum. Předcházely ji dvě dřevěné rozhledny: první (1905-1918; Okrašlovací spolek v Ústí n. Orl.) shořela r. 1918. Druhá (1943-1954; Klub českých turistů) zanikla v 60. letech minulého století.

Dřevěná rozhledna (17 m, 991 m n. m.) byla postavena r. 2010. Starší, jednoduchá dřevěná rozhledna z r. 1910, zanikla někdy po r. 1917. Nová rozhledna podle projektu architekta Olšiny byla vybudována obcemi v rámci česko-polského projektu Euroregionu Glacensis. Otevřena r. 2010.

Raně barokní památka boží muka z r. 1699. Vyrobena z pískovce, vysoká 2,9 m. Podstavec je krychle. Dřík hranolovitý, nahoře i dole zakončený stejným profilem. Horní ukončení je stříška, která je podstavcem koule s křížkem. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Zříceniny hradu z 1. poloviny 13. století. Kolem roku 1300 patřil Oldřichu z Brandýsa. Roku 1421 dobyt a pobořen husitským vojskem, následně přešel do majetku pánů Kostků z Postupic a od r. 1505 patřil Pernštejnům.

Zámek postavený na místě někdejšího bratrského sboru v letech 1781–3 (dnešní západní část). Přestavba a rozšíření do současné velikosti 1818–20. Novobarokní přestavba podle projektu A. Dlabače roku 1914. Po roce 1950 dětský domov.

Památný strom v Kunvaldu, zvaný Bratrská lípa, je svázán s pověstmi o odchodu českých bratří do exilu v roce 1547. Lípa srdčitá je stará asi 500 let a od roku 1997 je chráněným stromem.

Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.

Renesanční zámek vybudovaný v letech 1588-1615 na místě původní tvrze. V 19. století novogoticky přestaven. Ve 20.stol. honosná pseudogotická fasáda odstraněna. Zámek se tak vrátil k původnímu renesančnímu stylu. V 19. stol. založen anglický park.

František Antonín Libštejnský z Kolovrat v r.1822 – 1825 renesanční tvrz přestavěl na empírový zámek. Kolovratové jej vlastnili do r. 1945. Pak zde byl Ústav sociální péče o mládež. V restituci po r. 1990 byl vrácen původním majitelům.

Lichoběžný pahorek jádra a mohutný příkop vodní tvrze Koldů ze Žampachu. Tvrz postavena v polovině 14. st., v 15. století sídlem kališníka a odbojníka Jana ml. Koldy ze Žampachu. Po dobytí vojsky poděbradské jednoty r. 1457 již nebyla obnovena.

Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka.Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.

Výrazné tvrziště uprostřed lesa se v písemnostech připomíná pouze v roce 1544 jako pustá tvrz, kdy se vsí patřila pod panství Borohrádek, tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrz tvořila asi obdélná věž obehnaná palisádou, příkopem a valem.