Turistické cíle v okolí obce Martinice

Nejkratší železniční trať dlouhá 4090 mm s klasickým rozchodem 1435 mm. Vybudována byla léta páně 2007 jako upomínka na nikdy nevystavěnou železniční trať spojující Litomyšl s Poličkou. V areálu u kapličky na Kněžství se nachází Pomník železniční tratě, koleje a stará lípa.

Původní litomyšlské popraviště. Dvouramenná šibenice s kamennou podezdívkou pro dva až tři odsouzené zde stávala až do roku 1788. Poté byla stržena a další popravy se konaly už jen na jednorázově vztyčené šibenici na hranici města.

Malínská skála nad obcí Milovy, součást CHKO Žďárské vrchy, byla jako PP yvhlášena v r.1976. Vznikla magmatitickýmy a biotickýmy procesy ve straších čtvrtohorách. Mrazovým zvětráváním se na skalních stěnách vytvořily puklinové jeskyňe.

Klasicistní radnice v Hlinsku byla postavena roku 1792 v čele místního náměstí.

Před r.1360 na náměstí postavena gotická radnice, kamenná budova s věží. V letech 1739–1744 postavena nová barokní radnice, do které byla zakomponovaná i věž. R.1994 byly v radnici instalovány galerijní expozice Městského muzea a galerie.

Muzeum ve Skutči bylo založeno r. 1910. V r. 1954 získalo nynější budovu, v níž pobýval a zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák a má tu pamětní síň. Od r. 2009 nová expozice zaměřená na zdejší obuvnictví a těžbu kamene. Od r. 2022 nese současný název, dříve Městské muzeum.

Pamětní síň Václava Jana Tomáška (1774-1850) v jeho rodném skutečském domku připomíná nejvýznamnějšího českého hudebního skladatele a pedagoga předsmetanovského období. V současnosti domek slouží zároveň jako evangelická modlitebna.

Domy v jednotném rondokubistickém slohu vznikly v letech 1923–24. Jejich autory jsou architekti Oldřich Liska a Václav Flégl. Původní červenou a okrovou barevnost fasád si nejlépe zachoval dům čp. 386 na nábřeží Svobody.

Barokní opuková vodárenská věž z r. 1662 na břehu rybníka byla přesně po 350 letech upravena na 24 m vysokou rozhlednu s malou expozicí historie vodárenství ve městě v interiéru.

Zajímavá přírodní lokalita související s odchodem českých exulantů do zahraničí během třicetileté války, upravená v roce 1906 do parkové podoby. V roce 1925 provedeny úpravy podle architekta Kulišara.

Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793–98.

Pozůstatek kapličky u léčivého pramene, kterou postavil statkář J. Schlesinger r. 1935 jako dík za uzdravení nemocné ženy. Kaple byla oblíbeným poutním místem. V obd. po 2. sv. válce byla poničena pádem stromu, poté zchátrala. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na jejím obnovení.