Turistické cíle v okolí obce Martinice

Barokní opuková vodárenská věž z r. 1662 na břehu rybníka byla přesně po 350 letech upravena na 24 m vysokou rozhlednu s malou expozicí historie vodárenství ve městě v interiéru.

Zajímavá přírodní lokalita související s odchodem českých exulantů do zahraničí během třicetileté války, upravená v roce 1906 do parkové podoby. V roce 1925 provedeny úpravy podle architekta Kulišara.

Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793–98.

Pozůstatek kapličky u léčivého pramene, kterou postavil statkář J. Schlesinger r. 1935 jako dík za uzdravení nemocné ženy. Kaple byla oblíbeným poutním místem. V obd. po 2. sv. válce byla poničena pádem stromu, poté zchátrala. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na jejím obnovení.

První zmínka je z r. 1318 z přídomku Bluda z Morašic a ze Sedlíštěk. Snad právě on postavil tvrz, z níž se dochovalo okrouhlé tvrziště obtékané vodním příkopem a nepatrné zbytky zdiva. Dnešní sýpka v místě tvrze je hodnotnou barokní budovou a je součástí veřejnosti nepřístupného hospodářského dvora.

Jeden z výchozích bodů do PP Maštale, v místě několik pískovcových skalních útvarů. Nejzajímavější je Zámeček se zbytky pískovcové stavby, dále útvar Velké Hradisko a menší Malé Hradisko. Zde měl údajně sídlit bájný vladyka Pech.

Moderní sluneční hodiny v podobě kovového polovičního prstence jsou dílem uměleckého kováře p. Karla Hůrky ze Stránčic u Prahy. Slavnostně byly odhaleny 28. října 1990. Jsou zhotoveny z oceli, mědi a dalších nerezových kovů. Podstavec je žulový.

Novorenesanční dům se secesními prvky. Otevřen 11. 6.1905. V l.1995 - 2000 rekonstrukce. Slouží pro divadelní představení, koncerty a jiné kulturní a společenské akce.

Plastika z r. 1746 je čtyři metry vysoká, materiálem je pískovec. Na podstavci socha světce v životní velikosti, ve vojenském římském oděvu. Pravou nohou šlape na ďábla. Socha velmi dobré výtvarné úrovně prohlášena za kulturní památku r. 2005.

Rokoková pískovcová socha světce od neznámého umělce. Podstavec trojdílný, zdobený reliéfním rokokovým ornamentem. Socha v mírně podživotní velikosti, světec objímá dítě. Spolu se sousedním sousoším sv. Petra a Jana stojí u zámecké brány na začátku příjezdové rampy. Památkově chráněna od r. 1958.

První historická zmínka o Řepníkách z r. 1167 Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1795. Plastika v červenci 1920 stržena neznámým vandalem. Rekonstruována r. 1936. Na původní místo postavena socha nová. Opraveno oplocení kolem sochy.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 v neobvyklém provedení s paladiem, za nímž se vznáší anděl v podobě eféba. Na podstavci kovový prosklený relikviář v podobě osmicípé hvězdy a nápisy: jeden nečitelný, druhý: HIC TOTUS PROSTAT IN ZVOFAMU ADVX STAT. Památkově chráněna od r. 1958.