Turistické cíle v okolí obce Martinice

Jednolodní orientovaný kostel z 2. čtvrtiny 14. stol., s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí. Přestavba poč. 17. stol., další úpravy v pol. 18. stol. a r. 1899. Oltář z 2. pol. 17. stol. Archa z konce 16. století umístěna v Národním muzeu v Praze. Kostel obklopen hřbitovem.

Pseudogotický kostel vystavěn v letech 1890–93 na základech ranně gotického kostela ze 13. st. přestavěného v roce 1668. Interiér kostela vybaven také pseudogoticky.

Jednolodní kostel byl vystavěn v gotickém stylu v pol. 14. stol. Přestavěn na přelomu 16. a 17. stol a naposledy opravován v r. 2000. Na hřbitově u kostela osmiboká kostnice s vysokou kuželovitou střechou.

Barokní kostel sv. Markéty postavený na přelomu 17. a 18. století v místech zaniklého benediktinského kláštera – místa, kde vznikla největší kniha světa Codex Gigas – Ďáblova bible.

Jednolodní kostel s hvězdicovitým, šestiúhelným půdorysem z roku 1349. Kolem se nachází hřbitov, kde je pohřbeno mnoho slavných osobností (Jan Nepomuk Filcík, Mořic Pícha aj.). Roku 1721 přestavěn J. B. Santinim.

Původně románská stavba obklopena dosud využívaným hřbitovem a vysokou ohradní zdí. Z románského kostela se zachovala hranolová věž a západní polovina lodi, zbytek lodi a presbytář jsou gotické. Na východ od kostela stojí čtyřboká jednopatrová zvonice z roku 1646. Na hřbitově socha Krista.

Kostel sv. Matouše ve Štěpánově je pozdně renesanční stavba z doby kolem r. 1600, upravována barokně a restaurována koncem 19. stol. Věž přistavěna v letech 1785-1786. Zařízení převážně barokní. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Skuteč.

Původní gotický, dřevěný kostel pocházel z pol. 14.st. Současná barokní stavba pochází z r. 1768. Novou břidlicovou krytinu dostal při opravách r.1872. Generální oprava kostela provedena v letech 1975 – 1977.

Novogotický kostel byl postaven v l. 1912–13 na místě pův. raně gotického kostela (13. století; prvně zmiň. r. 1350). Původní kostel byl r. 1912 stržen a byl postaven kostel nový (arch. Bóža Dvořák). Zachován gotický presbytář, portál a pův. samostatně stojící zvonice (dnešní věž kostela, uprav.).

Původně raně gotický kostel, jehož počátky sahají do 13. století, prošel na konci 19. a počátku 20. stol. architektonickými změnami. Kostel, přilehlá stavení i hřbitov od minulého desetiletí prochází postupnou a důkladnou rekonstrukcí.

R. 1321 zmíněna oratoř, r. 1350 fara, r. 1393 dokončena vrcholně gotická přestavba na jednolodní stavbu s pětibokým presbytářem. V presbytáři gotické nástěnné malby z r. 1393. Na zaniklém hřbitově kostnice přestavěná z bývalé gotické kaple. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1732.

Původně gotický kostel z konce 14. století, přestavěn v 2. polovině 16. století, stojí na východním okraji obce. V západním průčelí věž, vnitřní vybavení pseudogotické.