Turistické cíle v okolí obce Březovice

Jednolodní cihelný bezvěžový kostel na bývalém hřbitově na Zeleném předměstí, sloužil i jako špitální. Postaven r. 1510, 1563–70 přestavba (stavitel V. Všetečka). Opraven 1881 a 1938–40. Hřbitov zrušen 1904, dnes park, zachovány nejcennější náhrobky.

Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.

První zmínka o kostele v Pardubičkách pochází z roku 1295. Byl snad součástí dominikánského kláštera či dvora. Vypálen husity 1421, obnoven do 1512. Novogotické rozšíření 1904–05 (B. Dvořák), generální oprava 2007–2008.

Farní kostel sv. Jiljí opata pochází z konce 13. století. Od r. 1964 chráněn jako kulturní památka ČR. Původně postaven v gotickém slohu, r. 1740 po požáru přestavěn barokně. Po r. 1820 další stavební úpravy. Do současné podoby kostel včetně vnitřního zařízení restaurován r. 1913.

Barokní jednolodní obdélná budova kostela bez věže z l. 1722–1723. Omítaná stavba spočívá na soklu z hrubě osekaných pískovcových desek. Presbytář čtvercový s okosenými rohy. Příklad typu venkovského pozdně barokního bezvěžového kostela. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Jednolodní orientovaný kostel z 2. čtvrtiny 14. stol., s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí. Přestavba poč. 17. stol., další úpravy v pol. 18. stol. a r. 1899. Oltář z 2. pol. 17. stol. Archa z konce 16. století umístěna v Národním muzeu v Praze. Kostel obklopen hřbitovem.

Kostel zasvěcený sv. Jiří, založený někdy před rokem 1349. Kostel je dvoulodní stavba s novogotickým oltářem z roku 1882. Dochovány dvě gotické nástěnné malby z poloviny 15. století.

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel založen nejspíše ve 2. pol. 14. stol., pozdně gotické kněžiště je ze 2. pol. 15. stol. a trojlodí, portály a kruchta z 1. pol. 16. stol. od J. Hanzara. Později opravován po požárech.

Barokní kostel sv. Markéty postavený na přelomu 17. a 18. století v místech zaniklého benediktinského kláštera – místa, kde vznikla největší kniha světa Codex Gigas – Ďáblova bible.

Kostel vystavěn kolem let 1723-1725. Jednolodní barokní stavba obdélného půdorysu. Věž před západním průčelím, sakristie při severní stěně. V interiéru kostela půlkruhový presbytář. Na stropě umístěny fresky. Nad sakristií oratoř. Kostel památkově chráněn od r. 1958.

Rokokový kostel sv. Martina byl postaven v l. 1781–82 na místě pův. gotického kostela (patrně z 13. stol.). Se zděnou hranol. zvonicí s cibulovitou bání, vedle stojí fara z pol. 19. stol. U kostela socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727. V kostele rokokový oltář z r. 1781 od Josefa Pacáka z Litomyšle.