Turistické cíle v okolí obce Běstvina

Kostel Nejsvětější Trojice nebo též Nanebevzetí Panny Marie je gotického původu z poloviny 14. stol. Když r. 1885 vyhořel, byl při opravě upraven novogoticky. Zajímavý je reliéf Kristovy hlavy na kříži nad vstupním portálem. Zařízení je převážně novogotické kromě několika barokních sošek a obrazů.

Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu doložen r. 1352, vypálen se vsí během třicetileté války. Obnoven pozdně barokně až kolem r. 1800 s využitím staršího gotického zdiva a věže ze 16. století. Vnitřní zařízení převážně historizující z poloviny 19. století. Filiální kostel farnosti Zbiroh.

Kostel sv. Jakuba Většího připomínán jako gotická stavba r. 1350, rozšířen a významně barokně upraven r. 1764. Z pův. stavby zachován presbytář, při zachování gotických prvků dostavěna barokní loď a hranolová věž s jehlancovou střechou v západním průčelí. Nyní filiální kostel farnosti Zbiroh.

Kostel založen spolu s městem ke konci 13. stol., až do 16. stol. obklopen hřbitovem. V pol. 16. stol. přestavěn a koncem téhož stol. vyhořel. Obnoven a v 2. pol. 17. stol. postavena nová zvonice. V letech 1903 až 1907 větší opravy.

Původně zde stávalo rozsáhlé hradiště, které se připomíná v písemných pramenech již r. 1003. Kníže Jaromír zde nechal vybudovat kapli. Na jejím místě pak byl postaven románský kostel sv. Jan Křtitele a benediktinské probošství, které bylo vypleněno husity. Kostel prošel barokní úpravou v letech 1747-1742

Novodobý kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1940-1947 ze sbírek a darů s přispěním církevních i podnikatelských subjektů. Plány vypracoval arch. Josef Kunc z Berouna. Hlavní oltář byl zakoupen v Plzni, zvon byl r. 1956 získán z Maďarska. Kostel je filiálním ve farnosti Rokycany.

Původně románský kostel zasvěcený sv. Michaelu archandělovi patrně na místě sídla sv. Ludmily, která tu zřejmě byla původně pohřbena. V 18. stol. barokně opraven a zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Nyní odsvěcen a slouží jako galerie.

Farní kostel z první pol. 13. stol., písemně doložen k r. 1321. Z gotického kostela se zachovala spodní část věže, sedlový portál do sakristie a lomená okna s kružbami. Po roce 1583 trojlodí. V roce 1687 přestavěn barokně a kolem roku 1736 rokokově.

Původně gotický kostel, barokně přestavěný ve druhé třetině 18. století, dále upravený v polovině 19. století. V interiéru je kazatelna z 18. století a mramorová křtitelnice z roku 1794.

Kostel je postaven v románském slohu, vedle něj je hřbitov, na němž byly odkryty hroby z doby raného křesťanství. Zvonice pochází z r. 1858 stejně jako socha sv. Ludmily od Josefa Maxe. Při opravě r. 1929 byl ze střechy odstraněn kamenný kříž, který byl zazděn do zdi hřbitůvku.

Kostel na místě gotické svatyně ze 14. stol., barokní podoba z 80. let 17.stol. Jednolodní stavba s kamenným oltářem, nad ním obraz sv. Ludmily a kněze Kaicha, jak vyučují sv. Václava. Naposledy rekonstruován v letech 1991-1992 z prostředků celostátní sbírky.