Turistické cíle v okolí obce Vysočany

Gotický kostel sv. Jiří ve Vápně doložen od r. 1366, loď a vnější vzhled upraveny barokně r. 1710 včetně zařízení. U kostela bez věže stála dřevěná zvonice s 3 zvony, zničena požárem r. 1845. Nahrazena otevřenou zvonovou stolicí se stříškou a novým zvonem, nyní kopie z r. 1935.

Barokní kostel sv. Klimenta nahradil r. 1740 starou gotickou, částečně dřevěnou stavbu asi ze 13. stol. Má bohatou štukovou výzdobu klenby a hodnotné rokokové vybavení vesměs z doby stavby. Hřbitov kolem farního kostela zrušen, zachována hrobka Löwensteinů z r. 1936 s podzemní kryptou.

Novorománský kostel sv. Máří Magdalény z let 1896-1901 nahradil na nepoliské návsi zbořenou barokní stavbu téhož zasvěcení. Vnitřní vybavení pochází vesměs z počátku 20. stol., tedy z doby stavby. Kostel je filiální ve farnosti Chlumec nad Cidlinou.

Farní kostel v Jeřicích stával v těchto místech již během 14. století a býval původně dřevěný. Teprve v nám neznámé době byl přeměněn do kamenné podoby. V letech 1780-1787 byl postupně nahrazen současnou stavbou.

Kostel pochází pravděpodobně z roku 1384. Po roce 1792 shořel a po roce 1792 byl znovu vystavěn. V roce 1864 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Dřevěný kostel sv. Markéty ze 14. stol ve Vysočanech byl nově postaven ve 2. polovině 17. stol. jako opět dřevěný, raně barokní s gotizujícími prvky. Je omítnutý, takže vyhlíží jako zděný. Vnitřní zařízení z doby stavby. V sousedství na zrušeném hřbitově dřevěná zvonice z téže doby se 3 zvony.

Kostel ve Slovči doložen od r. 1278. Gotická stavba r. 1711 nahrazena novou barokní s dřevěnou zvonicí, zbořenou r. 1872. Nynější novorománská stavba dokončena r. 1886, zařízení novorománské z doby stavby. Filiální kostel ve farnosti Městec Králové.

Gotický kostel sv. Mikuláše doložen od r. 1350, z renesanční přestavby pochází západní štít a gotickorenesanční krov. Barokní a klasicistní úpravy. Zásadní oprava zahájena v letech 2000-2012. Stopy po sousední gotické tvrzi zanikly při výstavbě nových objektů.

Barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1733 nahradil zbořenou středověkou stavbu. Po požáru z r. 1835 opraven empírově a pseudobyzantsky v letech 1839-1840. Restaurován r. 1883. Zařízení trojlodní stavby pochází vesměs z 2. poloviny 19. stol. Kostel slouží jako farní.

Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.

Novorománský kostel postavený v letech 1873–1874 stojí na místě původního, dřevěného kostelíka ze 17. stol., který měl rovný trámový strop a oblou apsidu. Původní zařízení bylo přeneseno do kostela nového. Kostel má 4 zvony. Kostelní věž, vysoká 46 m, je dominantou okolí.

Farní kostel sv. Petra a Pavla gotického původu doložen od 14. stol. Při barokní přestavbě r. 1768 zachovány některé gotické části. Vnitřní vybavení převážně z 18. stol., varhany z r. 1847.