Barokní zámek postavený Ferdinandem Rudolfem Dobřenským z Dobřenic po r. 1693. R. 1863 zámek zbořen. V letech 1865 – 1868 postavil Weinrich na pozůstatcích zámku nový zámek. Nyní je v zámek využíván jako jezdecká škola a chov koní.
Zděná modlitebna z roku 1805, která nahradila roubenou modlitebnu z roku 1784. V roce 1840 byla prodloužena loď kostela. V roce 1960 byla zbourána polokruhovitá apsida. V interiéru je pozdně rokoková kazatelna z počátku 19. století.
Evangelický kostel v Bukovce je novorenesanční stavba z let 1859-1861, která nahradila toleranční dřevěnou modlitebnu z r. 1784. Opravována byla v letech 1995-1996. K ní přináleží sousední tzv. Husův dům z 20. let 20. stol., který slouží bohoslužbám v zimním období a menším shromážděním.
Budova z let 1792–1798 nahradila starší dřevěnou faru, zbořenou v roce 1791. Od roku 2005 v soukromých rukou, slouží k bydlení. Budova je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
Martin a Klára Wágnerovi postavili v r. 1852 pseudogotický zámek na zbytcích starého zbouraného zámku. V roce 1899 koupil sídlo Děpold Czernin z Chudenic. V současné době je majetkem Ing. Diviše Czernina a je využíván pro potřeby zemědělského učiliště.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Hrádek
Romantický zámek vystavěný ve stylu anglické novogtiky podle vzoru anglického zámku Grewe Hall. Cenné vnitřní vybavení a mobiliář svezený z rakouských a německých zámků.
hrad, terénní náznaky, nepřístupno, Středočeský kraj, Hradišťko II
Hrad vybudován před r. 1299 Sezimou z Hořepníka na návrší nad Cidlinou. Za držení Rožmberků byl dobyt husity, poté střídal často majitele a držitele, sloužil jako královská zástava. Po přenesení správy panství pustne a r. 1570 je uváděn jako pustý.
Kostel Nejsvětější Trojice románsko-gotického původu je nejstarší stavbou města a také součástí jeho znaku. Podoba pochází z pohusitské doby, o příčnou loď a dřevěnou věž stavba doplněna v 19. stol. Z okolního zrušeného hřbitova zachována jen empírová Zubatovská kaple z r. 1842.
Husův sbor, modlitebna Církve československé husitské, byl v Novém Bydžově postaven r. 1926 podle plánů arch. J. Hurycha. Jde o pětitraktovou budovu s centrální hranolovou věží, v níž je umístěn vchod. Objekt stále slouží původnímu účelu.
Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Socha Panny Marie je podána v dynamickém stylu. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1965.
Kaple Panny Marie v Bydžovské Lhotce je prostá stavba barokního původu. Podle nápisu nad vchodem byla postavena r. 1669 a obnovena r. 1982. K pravidelným bohoslužbám se nepoužívá.
Pozdně barokní kaple sv. Marka na hřbitově za Cholenicemi vystavěna r. 1776, po částečném zřícení r. 1871 rekonstruována r. 1891. Církevně nevyužívána. Od r. 1958 kulturní památka, výrazná dominanta krajiny.