Turistické cíle v okolí obce Mlékosrby

Zděná modlitebna z roku 1805, která nahradila roubenou modlitebnu z roku 1784. V roce 1840 byla prodloužena loď kostela. V roce 1960 byla zbourána polokruhovitá apsida. V interiéru je pozdně rokoková kazatelna z počátku 19. století.

Evangelický kostel v Bukovce je novorenesanční stavba z let 1859-1861, která nahradila toleranční dřevěnou modlitebnu z r. 1784. Opravována byla v letech 1995-1996. K ní přináleží sousední tzv. Husův dům z 20. let 20. stol., který slouží bohoslužbám v zimním období a menším shromážděním.

Barokní budova osické fary z poloviny 18. stol. je od r. 1958 kulturní památkou. V někdejší jídelně je umístěn Památník Františka Škroupa a jeho rodiny. Stojí naproti jeho rodné škole a kostelu se hřbitovem, na němž je udržován rodinný hrob. Návštěvu památníku umožňuje obecní úřad.

Původní budovy fary vyhořela v roce 1772, současná nová byla postavena v roce 1775. Zděná omítaná jednopatrová budova na obdélném půdorysu se zdobným vstupním pískovcovým portálem ve středu přízemí jižního průčelí. Krytá valbovou střechou. V současnosti sídlo farního úřadu.

Martin a Klára Wágnerovi postavili v r. 1852 pseudogotický zámek na zbytcích starého zbouraného zámku. V roce 1899 koupil sídlo Děpold Czernin z Chudenic. V současné době je majetkem Ing. Diviše Czernina a je využíván pro potřeby zemědělského učiliště.

Romantický zámek vystavěný ve stylu anglické novogtiky podle vzoru anglického zámku Grewe Hall. Cenné vnitřní vybavení a mobiliář svezený z rakouských a německých zámků.

Hrad vybudován před r. 1299 Sezimou z Hořepníka na návrší nad Cidlinou. Za držení Rožmberků byl dobyt husity, poté střídal často majitele a držitele, sloužil jako královská zástava. Po přenesení správy panství pustne a r. 1570 je uváděn jako pustý.

Kostel Nejsvětější Trojice románsko-gotického původu je nejstarší stavbou města a také součástí jeho znaku. Podoba pochází z pohusitské doby, o příčnou loď a dřevěnou věž stavba doplněna v 19. stol. Z okolního zrušeného hřbitova zachována jen empírová Zubatovská kaple z r. 1842.

Husův sbor, modlitebna Církve československé husitské, byl v Novém Bydžově postaven r. 1926 podle plánů arch. J. Hurycha. Jde o pětitraktovou budovu s centrální hranolovou věží, v níž je umístěn vchod. Objekt stále slouží původnímu účelu.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Socha Panny Marie je podána v dynamickém stylu. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1965.

Kaple Panny Marie v Bydžovské Lhotce je prostá stavba barokního původu. Podle nápisu nad vchodem byla postavena r. 1669 a obnovena r. 1982. K pravidelným bohoslužbám se nepoužívá.

Kaple jako typický produkt barokní zbožnosti z 18. století, který se od svého zřízení nacházel při cestě z Osiček do Dobřenic, ale pozdějším posunutím této komunikace jižním směrem a scelením zdejších pozemků při tzv. socializaci vesnice se ocitl v současné poloze, tj. opuštěný uprostřed polí a luk.