Turistické cíle v okolí obce Libníkovice

Nevýrazné čtvercové tvrziště, jež nijak výrazně nevystupuje z terénu. První zmínka o vsi je z r. 1363, kdy se uvádí Čáslav z Vranova. V letech 1544–1549 prodává šest bratrů Vranovských tvrz Janu Trčkovi z Lípy, který je připojuje k Opočnu. Tvrz se naposledy připomíná spolu se dvorem r.1598.

Zaniklý nevelký hrad pravděpodobně pochází z 2. pol. 13 st., Snad byl nejstarším sídlem majitelů Neznášova, po silném požáru hrad zanikl a jeho nástupcem se stal sousední Rotemberk. Dodnes se dochoval val a příkop.

Hrad dle nálezů založen koncem 14. stol., zanikl snad na poč. husitských válek, poprvé zmíněn až jako pustý (1503). Hypoteticky ztotožněn s nelokalizovaným hradem Krčín. Dochována podezdívka dřevěné věže, zříceniny štítové zdi a hradeb s bránou.

Bývalý obchodní dům galanterní firmy A. Wenke a syn je významným dílem raného období tvorby Josefa Gočára. Jeden z prvních objektů se zavěšenou čelní fasádou v českých zemích.

Zámecký zvěřinec zřídila majitelka Častolovic Franziska Diana Phipps Sternbergová v podobě tzv. petting farm se zaměřením na děti. Zvířata je tu možno i krmit nebo si je pohladit. Kromě výběhů tu jsou voliéry s vyřezávanými domečky nebo zámečky pro malá zvířátka. Přístupno celoročně.

Železniční muzeum je v bývalé, více než sto let staré výtopně pro parní lokomotivy. Provozuje ho Společnost železniční výtopna Jaroměř. Mezi exponáty jsou parní lokomotivy, unikátní ozubnicová lokomotiva, lokomotivy elektrické, motorové, vlakové nákladní i osobní vozy, drezína a mnoho dalšího.

Židovský hřbitov, založený r. 1675. R. 1881 byl rozšířen na 2399 m2, což připomíná pamětní deska v hřbitovní zdi. Je zde 246 náhrobků, nejstaršími jsou goticko-renesanční z r. 1688. Barokní náhrobky jsou výrazně zdobené, klasicistní mají stříšky a sloupky. Poslední pohřeb zde proběhl r. 1942.

Pozůstatky tvrze z 2. pol. 14. stol., zřejmě pobořena za husitských válek, poté obnovena a připojena k opočenskému panství. V roce 1620 uváděna jako pustá. Částečně zachovaný val na západní straně tvrziště.

Osmiboká celodřevěná stavba s oddělenou štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí přecházející do čtvercové zvonové věže, stupňovitě zastřešené. Takové zvonice jsou charakteristické pro Polabské nížiny. Nosná konstrukce je kombinací dvou základních typů, a to vývojově starší štenýřové a mladší vzpěradlové.

Pozdně gotická roubená zvonice pochází z konce 16. století. Má osmibokou dolní část a vysokou jehlan. střechu, krytou šindelem. Okenní otvory zvonového patra kryjí výklopné okenice. Jediná v Čechách s konstrukcí nahoru sbíhavého hranolu štenýřů (čtyř rohových nosných sloupů). Zvony z l. 1576 a 1928.

Hranolová zděná zvonice byla v jihozápadním koutě někdejšího hřbitova u kostela Panny Marie postavena roku 1594 italským stavitelem Simonem de Paret. Byly na ni přeneseny zvony z I. poloviny 16. století. Součást dochovaného kostelního areálu.

Osmiboká roubená dřevěná zvonice se zkosenými nárožími v přízemí a užším čtverhranným bedněným zvonovým patrem se štenýřovou konstrukcí. Zvony z let 1556 a 1725. Zvonice byla postavena roku 1652 či dříve.