Turistické cíle v okolí obce Stěžery

Mohutná bastionová pevnost byla vybudována v l. 1780-87 na podnět císaře Josefa II. pro střežení Náchodské branky proti invazi Prusů. Projekt vypracoval inženýr a generál Duhamel de Querlonde. Raritou je systém podzemních chodeb (45 km). K obléhání pevnosti nikdy nedošlo, Prusové ji r. 1866 obešli.

Kvalitní barokní sousoší z roku 1732 v parčíku před východní frontou kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na pěti stupních podesty se zdvíhá hranolový sokl s nástavcem. Nástavec je ukončen profilovanou římsou, na které stojí v objetí sv. Anna s Pannou Marií a Ježíškem, původně se svatozáří nad hlavami.

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.

Pomník stojí v parčíku na Husově náměstí před prodejnou potravin. Vybudován byl v roce 1904.

Pomník příslušníkům Selské jízdy, jejichž filozofie byla trnem v oku fašistickému režimu a po ní i komunistů, jenž jí zasadili poslední ránu (tzv.Nechanická aféra). Historie sahá až do poloviny 19. století. Obnoveny po sametové revoluci. Na kameni je vytesán reliéf jezdce a pod ním je nápis.

Pomník z r. 1960, v r. 2000 obnovený pietní deskou, připomíná největší železniční neštěstí v dějinách Československa. Dne 14.11.1960 kus od stanice Stéblová na trati Pardubice–Hradec Králové došlo k čelní srážce dvou osobních vlaků s následným požárem. Zahynulo 118 lidí.

Budova bývalé Občanské záložny č.p. 38 na Husově náměstí byla postavena v roce 1897. Jednopatrová zděná budova se sedlovou střechou a orientovaná hlavním průčelím do náměstí; bohatě zdobené průčelí je osazeno balkónem, který podpírá dvojice atlantů. Nyní je zde pošta a konají se tu svatební obřady.

Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.

Chráněné území tvoří dvě menší bezodtokové lesní tůně na místě někdejšího třešňového sadu. Předmětem ochrany jsou populace obojživelníků a jejich biotop. Zejména se jedná o čolka velkého a možnost jeho rozmnožování.

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Tvrz ze 14. století. V 15. století sídlo Radíkovských z Hrádku. Zpustla před rokem 1528. V roce 1923 byla SV část pahorku tvrze rozvezena a zarovnána. Jižně byla postavena nová tvrz a opuštěna počátku v 18. stol. Po této tvrzi se nic nedochovalo.