Turistické cíle v okolí obce Nechanice

Zámek nechal postavit Arnošt Kryštof Harrach v letech 1802–1803. Od r. 1803 zde byly kanceláře a byty. V r. 1959 byla obnovena zachovalá část sgrafitové omítky.

Prokop Kern r.1800 přestavěl vrchnostenský dům na klasicistní zámek. R.1838 František Arnošt Harrach jnechal zvýšit o jedno poschodí. R.1935 J. Fišer zámek opravil a zase snížil o jedno poschodí. Od r.1945 až dones vlastní zámek obec Stračov.

Terénní pozůstatky vodní tvrze z 15. století, založené pravděpodobně Jiříkem ze Strakotína v 15. století a zaniklá ve 16.století. Tvrziště je uprostřed poškozeno jakýmsi úvozem nejasného původu a nachází se v jižní části obce u bezejmenného rybníka.

Objekt sušárny čekanky, jeden z posledních dochovaných v původní podobě z r. 1912, stojí na okraji Bydžovské Lhotky. Je ojedinělou technickou památkou, i když provoz v něm již byl ukončen.

Renes. tvrz doložená r. 1626 byla přestavěna po r. 1714 na barokní zámek. Částečně zmodernizovaná patrová budova byla zbořena r. 1989.

Synagoga je jedním z mála dochovaných pozůstatků židovské čtvrti, zničené požárem r. 1901. Zmiňována roku 1568, roku 1719 vystavěná jako zděná. Původnímu účelu sloužila do druhé světové války. Po válce byla upravena na modlitebnu Českobratrské církve evangelické, které slouží dodnes.

Jedná se o vodní plochu, jejíž počátky můžeme hledat až ve 2. polovině 15. století, a tudíž se jedná o jeden z pozůstatků původní chlumecké rybniční soustavy, přičemž je též vyhledávanou ornitologickou lokalitou, kde byla zaznamenána pozorování různých raritních ptačích druhů.

Zaniklý hrad. Sídlo Mutiny z Vřešťova v 2. pol. 13. stol. R. 1348 maj. páni z Rýzmburka, v drž. rodu do poděbrad. doby (význ. politik Aleš Vřešťovský z R.). Za poděbrad. válek dobyt. Konec 15. stol. – r. 1638 maj. Kordulové ze Sloupna. Poté zpustl.

Pozůstatky nevelkého hradu na levém břehu říčky Trotiny, předchůdce severozápadněji položeného hradu blíže vsi. Zřejmě dřevěný hrad s bergfritem v čele jádra, sídlo Mutiny Vřešťovského, zmiňován r. 1279. Zanikl nejpozději v pol. 14. stol.

Zaniklý nevelký hrad pravděpodobně pochází z 2. pol. 13 st., Snad byl nejstarším sídlem majitelů Neznášova, po silném požáru hrad zanikl a jeho nástupcem se stal sousední Rotemberk. Dodnes se dochoval val a příkop.

Terénní zbytky tvrze ze 13. století. Ve 14. stol. patřila rytířům z Labouně, poté Valdštejnům, za husitských válek Krušinům z Lichtenburka. Tvrz zanikla požárem ve 2. pol. 15.století. Dochován okrouhlý pahorek jádra obklopený z větší části vodním příkopem.

Na výšině nad městem stála opevněná tvrz, středisko veselské větve Vartemberků až do r. 1438. Po r. 1745 tvrz přestavěna na barokní zámek. V r. 1835 vyhořel a Karlem Paarem upraven empírově. V r. 1950 začala jeho necitlivá adaptace na školu.