Turistické cíle v okolí obce Všestary

Nebýt zalesnění kopce Chloumku, byl by tento poutní kostel jeho malebnou dominantou, jež tu podle lidové tradice stojí již od 13. století a do současné podoby byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století.

Gotický kostel s obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem klenutým postaven po r. 1370. Na přel. 15. a 16. st. přistavěna sakristie završená hranolovou věží, presbytář nově zaklenut křížovou žebrovou klenbou. Ve 2. pol. 18. st. barokně přestavěn (mj. prodloužena loď). Mobiliář převážně z 18. století.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Původně farní kostel z l. 1690-91 postavený stavitelem K. Labuškou s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, obdélnou sakristii od severu a hranolovou věží od západu.. Raritou jsou dvě dělostřelecké koule ve fasádě věže (z bitvy r. 1866). Po bitvě věž opravena a snížena. Okolo starý zrušený hřbitov.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).

Někdy po roce 1701 byl postaven na místě bývalé tvrze zámek.

Kamenný kříž z roku 1883 s přilehlou cihlovou zvoničkou stojící na rozcestí. Oba objekty zrenovovány v roce 2016 kameníkem R. Kedroněm z Hořic v Podkrkonoší.

Chátrající zámek v sousedství bývalého JZD v centru vsi. V místě byla od 15. století tvrz, která zpustla v 16. a opět v 17. století. V 18. století zde vzniká pozdně barokní zámek. Dnes část zámku není obývána a chátrá.

Tvrziště v dolní části vsi v zahradě domu čp. 93, na kraji rybníka, obklopené vodním příkopem. V roce 1437 přitáhli k libčanské tvrzi hradečtí husité s dělem, byli odraženi a dělo bylo na nich ukořistěno V roce 1547 tvrz vyhořela a nebyla obnovena.

Komunistickým režimem necitlivě přestavený zámek na místě původní tvrze, pravděpodobně zde založené po r. 1549 Jindřichem Nejedlým z Vysoké. V r. 1674 získává rod Straků z Nedabylic, který zde staví barokní zámek. V r. 1886 získává panství Jan Harrach. V l. 1971–1975 proběhla radikální přestavba.

Méně zřetelné tvrziště na koruně s neobvyklou zvoničkou u hl. silnice. Tvrz zde vznikla zřejmě po vyplenění opatovického kláštera. V r. 1436 král Zikmund dává ves do zástavby Zdeňku Švábovi z Chvalovic. Tvrz zaniká někdy po roce 1493.