Turistické cíle v okolí obce Světí

Podhradní mlýn se připomíná už v roce 1571 v souvislosti s výčtem majetku pána na Rotemberku. Funkční byl až do roku 1951. Dnes je v něm mlynářské museum.

Vodní plocha Mlýnského rybníka vznikla z toho důvodu, aby měl zdejší mlýn dostatek vody v sušších obdobích, kdy v Šanovci a Bělečském potoce voda chyběla. K jejímu vybudování došlo na počátku 17. století a na rozdíl od mnoha dalších rybníků nedošlo nikdy k jejímu zrušení.

Původní pohyblivý slupicový jez na Orlici z let 1912–5 byl roku 1956 přestavěn. Od té doby má tabulové uzávěry Stoney s klapkou. Součástí objektu je elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami (celkem 400 kW) a železobetonový silniční most.

Velkoryse koncipovaná budova musea z let 1909–12 dle projektu Jana Kotěry, postupně dokončovaná do roku 1934. Od roku 1995 národní kulturní památka, 1999–2002 rozsáhlá rekonstrukce. Většina budovy využita pro exposice a výstavy.

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.

Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic nechal před r. 1748 buďto přestavět starou tvrz, nebo postavil barokní zámek v jejím těsném sousedství. Je to jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou a barokním portálem. Nyní v soukromém vlastnictví.

Pozůstatky vodní tvrze v Obědovicích možná už z 12. století, ačkoliv písemně zmíněna mnohem později. První doslovná zmínka o ní je až z roku 1545, zaniká v průběhu třicetileté války a druhá místní tvrz nejpozději koncem 17. století.

Severozápadně od Hradce Králové poblíž obce Chlum se nachází bojiště, kde se 3. července 1866 odehrála prusko-rakouská bitva. Dnes se zde nachází mimo jiné válečné museum, kostnice a zbytky dělostřeleckých okopů. Každý rok se tu konají vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy.

Mohutná bastionová pevnost byla vybudována v l. 1780-87 na podnět císaře Josefa II. pro střežení Náchodské branky proti invazi Prusů. Projekt vypracoval inženýr a generál Duhamel de Querlonde. Raritou je systém podzemních chodeb (45 km). K obléhání pevnosti nikdy nedošlo, Prusové ji r. 1866 obešli.

Mariánské sousoší pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna a bylo postaveno v letech 1722–1727. Renovováno v roce 1997. Originály soch jsou vystaveny v lapidáriu pevnosti Josefov.

Kvalitní barokní sousoší z roku 1732 v parčíku před východní frontou kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na pěti stupních podesty se zdvíhá hranolový sokl s nástavcem. Nástavec je ukončen profilovanou římsou, na které stojí v objetí sv. Anna s Pannou Marií a Ježíškem, původně se svatozáří nad hlavami.

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.