Turistické cíle v okolí obce Smiřice

Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic nechal před r. 1748 buďto přestavět starou tvrz, nebo postavil barokní zámek v jejím těsném sousedství. Je to jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou a barokním portálem. Nyní v soukromém vlastnictví.

Novoklasicistní budova nové radnice, původně chlapecká škola, po první světové válce přestavěna architektem Karlem Jarolímkem. Plastická výzdoba je od sochaře Kulhánka z Hořic. Památkově chráněna od r. 1958.

Původně barokní zámek postavený na konci 18. stol. Františkem Šperlingem na místě Jakubova Dvora (později Nového Dvora). Zámek byl na konci 19. století a v průběhu 20. století zmodernizován. Na přelomu let 2010 a 2011 opraven soukromým majitelem a využit k chovu koní.

Dochovaná čtvrtina vodního okrouhlého tvrziště obklopeného příkopem a valem. Dvůr jako součást majetku kláštera Sv. Pole byl založen v r.1274, v r.1378 je zde zpráva o rozšiřování příkopů a jde tedy o nepřímé potvrzení existence tvrze. Tvrz nejspíš zanikla při husitském tažení na klášter v r.1420.

Severozápadně od Hradce Králové poblíž obce Chlum se nachází bojiště, kde se 3. července 1866 odehrála prusko-rakouská bitva. Dnes se zde nachází mimo jiné válečné museum, kostnice a zbytky dělostřeleckých okopů. Každý rok se tu konají vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy.

Mohutná bastionová pevnost byla vybudována v l. 1780-87 na podnět císaře Josefa II. pro střežení Náchodské branky proti invazi Prusů. Projekt vypracoval inženýr a generál Duhamel de Querlonde. Raritou je systém podzemních chodeb (45 km). K obléhání pevnosti nikdy nedošlo, Prusové ji r. 1866 obešli.

Mariánské sousoší pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna a bylo postaveno v letech 1722–1727. Renovováno v roce 1997. Originály soch jsou vystaveny v lapidáriu pevnosti Josefov.

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.

Skanzen byl založen r. 2002. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Jsou zde původní stavby lidové architektury, přenesené z jiných lokalit i kopie pův. staveb. Součástí expozice jsou ukázky dobových řemesel, nástrojů atp.

Centrální pomník padlým v bitvě o Dvůr Králové ve válce v roce 1866. Má tvar stupňovitého pískovcového jehlanu s reliéfem tropea (polní dělo, brnění, kopí, šavle, praporce) a nápisem "Památce padlých vojínů z roku 1866". R. 2009 restaurován.

Pomník ve tvaru stély s plastikou Božího oka a s litinovým křížem na vrcholu stojí nad šachtou s pozůstatky cca 25 neznámých rakouských vojáků, padlých při bojích o Kohoutův dvůr v roce 1866.

Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.