Turistické cíle v okolí obce Sendražice

Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.

Jednoduchý empírový zámek postaven po r. 1803 rytířem Janem Höpflingenem z Bergendorfu místo zchátralé tvrze. Od roku 1945 v majetku obce, dnes slouží jako víceúčelový dům.

Tvrz se prvně zmiňuje při prodeji panství Johance z Pašiněvsi r. 1589. Od r. 1680 v majetku Karla Leopolda Rodovského z Hustířan, od r. 1730 hraběte Šporka. Tvrz ztratila na významu a koncem 17. nebo zač. 18. stol. byla rozebrána na stavební materiál, použitý na stavbu domů čp. 1 (zaniklý) a čp. 23.

Tvrz Jana Chvalkovského z pol. 16. stol. R. 1611 ji prodává Jan ml. Dobřenský z Dobřenic Markvartu Stánovskému ze Sovojovic, ten r. 1613 Albrechtu Václavu Smiřickému, poté obdélná křížově a valeně klenutá budova využívána jako hospodářská budova, od r. 1827 jako hostinec, později soukromé obydlí.

Zaniklý hrad. Sídlo Mutiny z Vřešťova v 2. pol. 13. stol. R. 1348 maj. páni z Rýzmburka, v drž. rodu do poděbrad. doby (význ. politik Aleš Vřešťovský z R.). Za poděbrad. válek dobyt. Konec 15. stol. – r. 1638 maj. Kordulové ze Sloupna. Poté zpustl.

Pozůstatky nevelkého hradu na levém břehu říčky Trotiny, předchůdce severozápadněji položeného hradu blíže vsi. Zřejmě dřevěný hrad s bergfritem v čele jádra, sídlo Mutiny Vřešťovského, zmiňován r. 1279. Zanikl nejpozději v pol. 14. stol.

Vojenský hřbitov pro Josefov byl založen současně s pevností v letech 1780-1787, avšak v souladu s hygienickým nařízením Josefa II. mimo její obytné území. Leží proto jihozápadně od pevnosti u obce Rasošky. Vzhledem k množství hodnotných historických náhrobků je památkově chráněn.

Zaniklý nevelký hrad pravděpodobně pochází z 2. pol. 13 st., Snad byl nejstarším sídlem majitelů Neznášova, po silném požáru hrad zanikl a jeho nástupcem se stal sousední Rotemberk. Dodnes se dochoval val a příkop.

Bývalý obchodní dům galanterní firmy A. Wenke a syn je významným dílem raného období tvorby Josefa Gočára. Jeden z prvních objektů se zavěšenou čelní fasádou v českých zemích.

Oválné tvrziště na okraji prostředního ze tří rybníčků. První zmínka je z r.1396, kdy je zde uváděn Čeněk ze Zátluk. Jediná zmínka o tvrzi je z r.1496, kdy se uvádí jako pustá. Zanikla pravděpodobně za neklidných dob Jiřího z Poděbrad. Na tvrzišti se dochovala zídka z nasucho kladených kamenů.

Železniční muzeum je v bývalé, více než sto let staré výtopně pro parní lokomotivy. Provozuje ho Společnost železniční výtopna Jaroměř. Mezi exponáty jsou parní lokomotivy, unikátní ozubnicová lokomotiva, lokomotivy elektrické, motorové, vlakové nákladní i osobní vozy, drezína a mnoho dalšího.

Hřbitov poprvé uváděn roku 1731, podstatně rozšířen byl v druhé polovině 19. století. V areálu se dochovalo 182 náhrobků, nejstarší z druhé poloviny 18. století.