Turistické cíle v okolí obce Habřina

Centrální pomník padlým v bitvě o Dvůr Králové ve válce v roce 1866. Má tvar stupňovitého pískovcového jehlanu s reliéfem tropea (polní dělo, brnění, kopí, šavle, praporce) a nápisem "Památce padlých vojínů z roku 1866". R. 2009 restaurován.

Pomník ve tvaru stély s plastikou Božího oka a s litinovým křížem na vrcholu stojí nad šachtou s pozůstatky cca 25 neznámých rakouských vojáků, padlých při bojích o Kohoutův dvůr v roce 1866.

Pomník příslušníkům Selské jízdy, jejichž filozofie byla trnem v oku fašistickému režimu a po ní i komunistů, jenž jí zasadili poslední ránu (tzv.Nechanická aféra). Historie sahá až do poloviny 19. století. Obnoveny po sametové revoluci. Na kameni je vytesán reliéf jezdce a pod ním je nápis.

Budova bývalé Občanské záložny č.p. 38 na Husově náměstí byla postavena v roce 1897. Jednopatrová zděná budova se sedlovou střechou a orientovaná hlavním průčelím do náměstí; bohatě zdobené průčelí je osazeno balkónem, který podpírá dvojice atlantů. Nyní je zde pošta a konají se tu svatební obřady.

Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.

Zachovalá dispozice se zbytky zdí malého plášťového hradu neznámé historie, na základě archeologického výzkumu se předpokládá vznik ve druhé polovině 13. století. Hrad zanikl požárem, ale dobu zániku hradu objasní podrobný archeologický průzkum.

Tvrz ze 14. století. V 15. století sídlo Radíkovských z Hrádku. Zpustla před rokem 1528. V roce 1923 byla SV část pahorku tvrze rozvezena a zarovnána. Jižně byla postavena nová tvrz a opuštěna počátku v 18. stol. Po této tvrzi se nic nedochovalo.

Na místě původní radnice byla v r.1872 postavena radnice nová ve stylu novogotickém. Na radniční věži umístěna stará rychtářská pečeť a vedle hlavního vchodu do radnice stojí právní sloup, neboli pranýř. V přízemí budovy kanceláře městského úřadu.

Silně zarostlé tvrziště nedaleko vsi Rodov, při silnici do Habřiny. Není jisté, zda jde o tvrz Rodovských z Hustířan, či je to její předchůdce a jejich tvrz se nacházela ve vsi. V r. 1636 ještě tvrz stojí, ale záhy zaniká při tažení Švédů na Prahu.

Zaniklý hrad., zal. v 2. pol. 13. stol., patrně jako nástupce znič. hradu Vražba. R. 1370 prvním zn. majitelem Ješek z Neznášova. Jeho potomci připom. do r. 1457. R. 1494 hrad držel Bavor z Hustířan. Za jeho potomků opuštěn; r. 1542 pustý.

Vodní plocha písníku vznikla díky zdejší těžbě písků a štěrkopísků, zahájené poč. 50. let 20. stol. Dnes je rekultivována a slouží rybářům, k plavání, bruslení či hraní hokeje. Je významným biotopem vodní fauny a flóry se vzácnějšími druhy vodního ptactva, jemuž nevadí ani sousední letiště.

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.