Turistické cíle v okolí obce Habřina

nebo vyberte

Habřina

Královéhradecký kraj,  Hradec Králové  (HK)
Nalezeno celkem 190 záznamů, 15 / 16 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Újezd
zámek, chátrající, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Újezd
Budova, která vznikla radikální přestavbou barokního zámku, založeného v r. 1663 Janem Jakubem Röhrichem. V r. 1820 zámek prodán J. Kratochvílovi, který jej přestavěl. V 19.–20. století probíhají další přestavby, kterými ztratila budova vzhled zámku.
 Velehrádek
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Velehrádek
Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.
 Velichovky
290.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Velichovky
Jednoduchý empírový zámek postaven po r. 1803 rytířem Janem Höpflingenem z Bergendorfu místo zchátralé tvrze. Od roku 1945 v majetku obce, dnes slouží jako víceúčelový dům.
 Velká Bukovina
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Velká Bukovina
Tvrz se prvně zmiňuje při prodeji panství Johance z Pašiněvsi r. 1589. Od r. 1680 v majetku Karla Leopolda Rodovského z Hustířan, od r. 1730 hraběte Šporka. Tvrz ztratila na významu a koncem 17. nebo zač. 18. stol. byla rozebrána na stavební materiál, použitý na stavbu domů čp. 1 (zaniklý) a čp. 23.
 Velký Třebešov
300.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Velký Třebešov
Tvrz Jana Chvalkovského z pol. 16. stol. R. 1611 ji prodává Jan ml. Dobřenský z Dobřenic Markvartu Stánovskému ze Sovojovic, ten r. 1613 Albrechtu Václavu Smiřickému, poté obdélná křížově a valeně klenutá budova využívána jako hospodářská budova, od r. 1827 jako hostinec, později soukromé obydlí.
 Velký Vřešťov
hrad, zaniklý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Velký Vřešťov
Zaniklý hrad. Sídlo Mutiny z Vřešťova v 2. pol. 13. stol. R. 1348 maj. páni z Rýzmburka, v drž. rodu do poděbrad. doby (význ. politik Aleš Vřešťovský z R.). Za poděbrad. válek dobyt. Konec 15. stol. – r. 1638 maj. Kordulové ze Sloupna. Poté zpustl.
 Velký Vřešťov
poloha Na hradě, Starý Vřešťov či Malý Vřešťov
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Velký Vřešťov
Pozůstatky nevelkého hradu na levém břehu říčky Trotiny, předchůdce severozápadněji položeného hradu blíže vsi. Zřejmě dřevěný hrad s bergfritem v čele jádra, sídlo Mutiny Vřešťovského, zmiňován r. 1279. Zanikl nejpozději v pol. 14. stol.
 Veselice
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Veselice
Hrad nad soutokem Metuje a Rozkoše stál dle archeologických nálezů už v 13. stol. R. 1370 se uvádí Dluhomil z Veselice. V l. 1371–1372 se zmiňují bratři Mladota, Jan či Ješek, Petr a Jindřich z Veselice. Koncem 15. stol. se zboží rozděluje na dvě části a hrad důsledkem toho zaniká.
 vodní nádrž Les Království
327.0 m. n.m.
Těšnovská přehrada
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Bílá Třemešná
Malebná přehradní nádrž na Labi s novogotickou hrází z let 1903-1919 s malou vodní elektrárnou. Od r. 2010 národní kulturní památka.
 vojenský pevnostní hřbitov
261.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Rasošky
Vojenský hřbitov pro Josefov byl založen současně s pevností v letech 1780-1787, avšak v souladu s hygienickým nařízením Josefa II. mimo její obytné území. Leží proto jihozápadně od pevnosti u obce Rasošky. Vzhledem k množství hodnotných historických náhrobků je památkově chráněn.
 Vražba
Habřina
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Královéhradecký kraj
Zaniklý nevelký hrad pravděpodobně pochází z 2. pol. 13 st., Snad byl nejstarším sídlem majitelů Neznášova, po silném požáru hrad zanikl a jeho nástupcem se stal sousední Rotemberk. Dodnes se dochoval val a příkop.
 Wenkeův dům
270.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Jaroměř
Bývalý obchodní dům galanterní firmy A. Wenke a syn je významným dílem raného období tvorby Josefa Gočára. Jeden z prvních objektů se zavěšenou čelní fasádou v českých zemích.