Turistické cíle v okolí obce Lužce

Národní přírodní rezervace Vůznice z r. 1984 se nachází na styku tří středočeských okresů a zahrnuje hluboké údolí středního toku stejnojmenného potoka a jeho přítoků o rozloze 231,22 ha. Přístup možný pouze po značené odbočce ke zřícenině hradu Jenčov, zbytek rezervace nepřístupný.

Dvojice identických ocelových vyhlídkových věží umístěných netradičně na dvojici těles silničních mostů s výhledem na okolí soutoku Berounky a Vltavy.

František Josef Šlik nechal poč.18.stol.původní tvrz přestavět na jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Koncem 19.stol. upraven v novorenesančním slohu. R.1990 v restitučním řízení vrácen původním majitelům.

Dřevěná, bezmála desetimetrová trámová rozhledna byla postavena v roce 2007. Nachází se na Vysokém vrchu v nadmořské výšce 486 m. Plošina ve výši 7 m umožňuje výhled na Rakovnickou pahorkatinu, Brdy, České Středohoří a Křivoklátsko.

Mlýn zmiňovaný v r. 1437, obnoven jako zděný byl po povodni v r. 1534. V r. 1770 koupil mlýn v dražbě Fr. Seydl. V r. 1922 ho koupil Josef Zajíček, pak mlýn vedla vdova Alžběta, která provedla několik modernizací. V 50. letech 20. stol. znárodněn, vybavení zničeno. V r. 1992 vrácen Jiřímu Zajíčkovi.

Viniční usedlost na místě vinice Biskupky, doložené v 15. stol. Usedlost zde vznikla na počátku 17. stol., písemně doložena r. 1713. V 1. polovině 19. století přestavěna klasicistně. Dnes slouží jako obytná budova.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Zatopený lom na těžbu železné rudy z konce 19. století. Lomové dobývání bylo brzy nahrazeno hlubinným dolováním. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena.

Zámek byl r. 1825 přestavěn bavorským knížetem Bedřichem z Oetingen-Wallersteinu ze starší budovy sloužící jako klášter, později jako rafinérie na třtinový cukr a chemická továrna. Do r. 2009 zde sídlila expozice asijských sbírek Národní galerie.

Skleněný oltář výtvarnice Vladimíry Tesařové byl r. 2021 umístěn v býv. kostnici u kostela sv. Havla na zbraslavském hřbitově, který se nachází na návrší Havlín. Z bezpečnostních důvodů je možno si jej prohlédnout pouze zamřížovaným okénkem ve vstupu. Oltář je osvětlen.

Značně poničený židovský hřbitov Židovské náboženské obce Zbraslav. Založen kolem roku 1761. Nejstarší čitelné náhrobky jsou barokní z roku 1795. Většina náhrobků je zničena nebo rozkradena.

Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.