Turistické cíle v okolí obce Lužce

nebo vyberte

Lužce

Středočeský kraj,  Beroun  (BE)
Nalezeno celkem 404 záznamů, 31 / 34 stran, vyhledáno za 0.53 sec
 Toskánský palác
Thun-Hohenštejnský palác
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Palác vznikl spojením více domů ze 14. stol. R. 1690 zadali Thunové z Hohensteinu jeho stavbu (arch. G. A. Canevalli / J. B. Mathey). R. 1718 byl koupen vévodkyní Annou M. F. Toskánskou a dokončen. V l. 1847-1918 byl v majetku Habsburků, od r. 1918 jej užívá Ministerstvo zahr. věcí. R. 1998 opraven.
 Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Na místě gotické zástavby byl na přelomu 16. a 17. stol. postaven vrcholně renesanční palác. V pol. 17. stol. přestavěn raně barokně Trauttmannsdorfy. V 19. stol.klasicistní činžovní dům. Od r. 1830 donucovací pracovna, od r. 1872 věznice.
 Třebotov
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Třebotov
Tvrz poprvé zmiňována r. 1374. Od r. 1387 patřila pánům z Valdeka. Počátkem 15. stol. přestavěna na vodní tvrz. Od r. 1630 majetek Zbraslavského kláštera. Od r. 1785 sloužila jako fara. V l. 2001–2003 rekonstruována. Dnes v soukromých rukou.
 Trnová
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Trnová
Původně barokní budova z r. 1688, v polovině 18. století přestavěna na dvoupatrový zámek. Mezi pozdější vlastníky patřil Václav Škroup, bratr Františka Škroupy a Čeněk Daněk, zakladatel ČKD, který budovu romanticky přestavěl.
 Trunečkův mlýn
mlýn - vodní, zřícenina, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 5-Řeporyje
Zřícenina mlýna rodiny Trunečků, která ho vlastnila od poč. 19. stol. do konce 2. svět. války. V l. 1910–11 vodní kolo nahradila Francisova turbína. V l. 1937–38 byl upraven na pohon plynovým motorem a r. 1946 na pohon motorem elektrickým. R. 1951 byl nuceně uzavřen. Postupně zcela zchátral.
 Turbová
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 5-Smíchov
Barokní usedlost z r. 1756 postavil F. X. Turba. Na počátku 20. století byla zbourána a nahrazena novobarokní vilou. Od r. 1939 zde bydlel malíř a loutkař Jiří Trnka. V 90. letech byl obýván squattery. Dnes probíhá rekonstrukce areálu.
 Unhošť
Feldekovský zámek
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Unhošť
Původně barokní zámek postavený rodem Feldeků, přestavěn v druhé pol. 18. stol.
 úzkokolejná trať Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy
400.0 m. n.m.
Drobná dráha Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy
technická památka, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Králův Dvůr
Úzkokolejná průmyslová dráha (11,3 km) postavena v letech 1897-1898 firmou Franz Schön a synové. Vedla z Králova Dvora přes Beroun a lomy nad Tetínem do Koněprus. Postupně byla rozšiřována, koncem 50. let 20. stol. začala ztrácet na významu (přesun těžby, nová dráha). Provoz ukončen 31.12.1962.
 Veleslavín
zámek, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 6-Veleslavín
Barokní zámek z rozmezí let 1730-50 patrně dle návrhu K. I. Dientzenhofera umístěný v klidném prostředí malého parčíku. Později na konci 19. století nepatrně rozšířen. Dnes v areálu sídlí zdravotnické středisko.
 Velká Dobrá
400.0 m. n.m.
tvrz, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Velká Dobrá
Zmínka o vsi z r.1328, tvrz snad ve 14. stol., doložena v 15. stol., v 16. stol. Zďárských ze Zďáru. Po třicetileté válce hosp. budova, panské sídlo znovu v r. 1692, v 18. stol. sýpka. Část zdiva snad dochována ve zdech barokní budovy býval. polesí.
 Velká hospoda
ostatní, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Mníšek pod Brdy
Velká hospoda postavena v roce 1664 na místě starší zájezdní hospody, zničené Švédy za třicetileté války v roce 1648. Vybudována majitelem mníšeckého panství Engelem z Engelsflussu.
 Velká míčovna Pražského hradu
240.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Renesanční míčovna architektů Bonifáce Wohlmutha a Ulrica Aostalliho de Sala z l. 1567–1569. Budovu zdobí sgrafita 20 alegorií. V r. 1945 vyhořela, po válce obnovena Pavlem Janákem. Sgrafita obnovena v r. 1952 prof. Josefem Wagnerem.