Turistické cíle v okolí obce Lužce

Založen kol. r. 1374 Janem Očkem z Vlašimi. V 15. stol. zanikl, obnoven r. 1574 jako útulek pro vysloužilé zaměstnance hradu. V l. 1733–37 přestavěn K.I.Dientzenhoferem. V r. 1784 upraven na kasárna. Od pol. 20.stol. slouží správě hradu.

Pozdně renesanční budova přestavená barokně po r. 1666, dále upravována v l. 1723–26 a po r. 1783. Od r. 1836 patří Spolku sv. Notburgy, dnes Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Ve dvoře freska Sv. rodiny z r. 1680 od J. Hermana.

Čistírna odpadních vod byla postavena v letech 1901 – 1906 a sloužila k čištění většiny odpadních vod města Prahy. Provoz byl ukončen po dostavbě Ústřední čistírny odpadních vod v roce 1967. Projekt kanalizace i návrh technických parametrů čistírny vypracoval sir William Heerlein Lindley.

Část areálu biskupského domu postaveného před r.1060. Po požáru v pol. 12. stol. dům rozšířen, upraven v gotice i renesanci. Dnešní podoba je raně barokní z pol. 17. stol. podle projektu Francesca Carratiho.

Zanedbaný hřbitov smíchovské židovské obce, založený v roce 1788. Dochováno na něm je cca 600 náhrobků, nejstarší z doby založení, nejmladší z r. 1937. Hřbitov byl na počátku 20. stol. nahrazen novým hřbitovem na protějších Malvazinkách.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Hřbitov založen v 1. polovině 18. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1786. Poslední pohřeb se zde konal roku 1848. Hřbitov má rozlohu 1241 m2, na této ploše se zachovalo cca 40 náhrobků. Je volně přístupný, hřbitovní zeď se nezachovala.

Vrcholně barokní palác na místě renesančního Lobkovického paláce, postavený v letech 1698–1707. Nejčastěji je připisován Giovanni Battistovi Alliprandimu za účasti Jana B. Matheye. Od r. 1947 jej užívá Národní galerie, od r. 1964 je kulturní památkou a od r. 2026 má status národní kulturní památky.

Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze hrabětem Václavem z Bubna v první pol. 18. stol. V r. 1939 byla budova zabána něm. správou a sloužila jako domov pro starší příslušníky Jednoty čes. bratří. Dnes je v něm Ústav pro ment. postižené děti.

Mlýn pocházející ze 17. stol., zpočátku patřil městečku Unhošť, v r. 1675 prodán do soukromých rukou. V r. 1869 vyhořel. Provoz mlýna ukončen r. 1920.

R.1766 Antonín Maschek z Maasburgu postavil barokní zámek, patrovou budovu se středním rizalitem a věžičkou. Tak zůstal do konce 19.st. kdy Bachofenové z Echtu přistavěli nové křídlo a novou obdélníkovou budovu. Tato podoba zůstala do současnosti.