Turistické cíle v okolí obce Mořina

Areál úpravny vody a čerpací stanice Vršovické vodárny byl součástí vodárenské sítě, vybudované v letech 1906–1907. Autorem technického řešení celé soustavy byl J. V. Hráský, autorem architektonické podoby Jan Kotěra. Od 70. let areál využíván pro sportovní zařízení. Památkově chráněn od r. 2002.

Romantická představa hradu z počátku 21. století. Expozice obsahují vybavení regionálních interiérů 18. a 19. stol., historické dílny, gotickou knihovnu, rytířský sál, zbrojnici, pokoje v gotickém, barokním nebo klasicistním stylu.

Chotečská tvrz byla zřejmě postavena na počátku 15. století za Mikuláše z Chotče. Výslovně je poprvé doložena v roce 1530 za vzpoury poddaných. Zachována hranolová věž s renesančními klenbami a část hradby. Dnes skryta v hospodářském dvoře.

Empírový palác vznikl po r. 1804 přestavbou tří barokních domů dle projektu Josefa Zobela, kterou iniciovala Marie Gabriela z Rottenhanu. V pol. 19. stol. přechází do vlastnictví Chotků. Dnes je majitelem Česká obec sokolská, využívá jej Velvyslanectví Finska a Norska nebo Japonské kulturní centrum.

Železnorudný důl patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu, měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m (120 m pod hladinu moře). V chodbách je shromážděna řada unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v této oblasti.

Kamenná rozhledna, 302 m.n.m., vysoká 13 m. Otevřena r. 1820. Je nejstarší v Praze, vystavěna jako součást anglického parku u zámku Cibulka na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina.

Značně chátrající hospod. areál známý od 14. stol. Jméno z 15. stol. od rodu Cibulkových z Veleslavína. V 18. stol. se zde skrývali evangelíci. Empírová přestavba z l. 1817-26 pro L. L. Thun-Hohensteina, park s množstvím romantických staveb.

Tzv. Čínský pavilón je miniaturní pagoda osmibokého půdorysu postavena roku 1822. Původně byl vyzdoben sochami - socha číňana s deštníkem, který se ve vetru hýbal jako mlýn. V prvním patře stály další čtyři 1,5m vysoké postavy. Dnes je v havarijním stavu.

Vrcholně barokní palác na místě románského, gotického a renesančního domu, např. ve vlastnictví Jáchyma O. Šlika. Barokní přestavbu na poč. 18. stol. započal hrabě Breda podle projektu G. B. Alliprandiho a dokončil hrabě Mansfeld podle projektu F. I. Préea. V r. 1848 neorokokově upraveny fasády.

Kamenná 12 m vysoká rozhledna na vrchu Děd u Berouna, postavená za 5 měsíců v roce 1893, byla první rozhlednou Klubu českých turistů. Na ochoz volně přístupné vyhlídkové plošiny vede 56 schodů.

Barokní areál děkanství z počátku 18. století, postavený na místě gotické fary, ze které se prý dochovaly valeně sklenuté sklepy. Na fasádě pamětní bronzová deska Josefu Antonínu Seydlovi od sochaře Z. Dvořáka. Na zahradě pozdně barokní kaple s hranolovou věží.

Terénní zbytky hradu. Postaven Štěpánem z Tetína před r. 1338, zanikl ještě ve 14. století. Počátkem 16. stol. zříceniny pobořeny při zkoušení nových pražských děl. Koncem 17. století ještě stály výrazné zříceniny zdí, dnes se tu nacházejí pouze reliéfní obrysy staveb a hradeb.