Turistické cíle v okolí obce Mořina

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.

Pro fontánu v petřínské stráni vytvořil Karel Dvořák roku 1948 sousoší dvou chlapců. Po 40 letech vyšlo najevo, že bylo vytvořeno podle fotografie vnuků prezidenta Masaryka Herberta a Leonarda Revilliodových.

Rokokový palác na místě pěti gotických, renesančně a barokně přestavěných domů. Přestavba z r. 1786 dle projektu J. Jägera. Na průčelí plastiky I. F. Platzera. Od r. 1874 v přízemí známá kavárna.

Hájčí dvůr se nachází v Praze - Stodůlkách a je součástí přírodní rezervace Háje. Ve 30. letech 19. stol. majitelem Leopold Lämmel, který jej přestavěl na letní sídlo pro svou rodinu. V současnosti chátrá.

Klasicistní zámek s zasklenými arkádami do nepřístupného dvora na místech tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Mezi další majitele řadíme Michny z Vacínova, jezuitský řád a hraběte Františka A. Defourse.

Palác vznikl spojením dvou gotických domů v r. 1645. Upraven po r. 1701 Giovannim Battistou Alliprandim a po r. 1722 Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Roku 1735 získala palác Terezie Hartigová, její rod jej vlastnil do roku 1821. Dnes je sídlem Akademie múzických umění a je památkově chráněný.

Objekt bývalé cihelny postaven v r.1781 F. A. L. Hergetem na místě bývalé rasovny a koželužny. V l. 1857–58 klasicistně přestavěna. Roku 1995 vyhořela. Díky povodni v r. 2002 byla dokončena oprava až r. 2003. Dnes restaurace.

Část opevnění Malé Strany z letech 1360-1362 vybudovaná na popud Karla IV. (1346-1378). Zeď vede od Újezdu nahoru na Petřín a ke Strahovskému klášteru. Dosahuje výšky 4 až 4,5 metru, je široká 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží.

Novorenesanční budova koleje nese název po svém zakladateli a hlavním mecenáši Josefu Hlávkovi. Postavena byla v letech 1902-1904 firmou Matěje Blechy podle projektu architekta Josefa Fanty. V roce 1939 zde bydlel Jan Opletal. Památkově chráněná od roku 1958, od roku 2019 národní kulturní památka.

Hlubočepské jeskyně v Prokopském údolí, které je přírodní rezervací, patří k největším jeskyním na území Prahy. Dvojice jeskyní je volně přístupná.

Asi v pol. 17. stol. postavena tvrz, na přelomu 17. a 18.stol., kdy byla vlastníkem panství Anna Marie vévodkyně Toskánská, přestavěna na barokní zámek. Další úpravy v 19. století. Zámek se skládá ze dvou částí, východní je barokní, západní upravena novodobě.

Budova byla pův. středověkou viniční usedlostí. Z doby renesance zachováno sklepení a část zdiva, v 18. stol. byla budova barokně přestavena do dnešní podoby. Od r. 1890 zde byl Zaopatřovací ústav pro staré slepce, od r. 1961 denní stacionář psychiatr. odd. Všeobecné fakultní polikliniky v Praze.