Turistické cíle v okolí obce Mořina

Branický dvůr získali dominikáni od císaře r. 1625, po zničení Švédy r. 1648 obnoven r. 1761 na čtyřkřídlý objekt s nárožní dvoupatrovou zvonicí. Ve spodní části věže reliéf ukřižovaného Krista. Od 2. světové války do r. 2014 dvůr chátral, nový nájemce má areál upravit na pivovar a restauraci.

Renesanční palác na místě starších objektů spojených pány ze Šternberka, za Rudolfa II. sloužil k ubytování pážat, raně barokní úpravy Carla Luraga z r. 1666, upraven klasicistně a novodobě.

Vrcholně barokní dům z r. 1710 podle projektu K. Dientzenhofera. Pozdně klasicistní přístavba z r. 1864 ve dvoře. Na nároží je socha sv. Josefa s Ježíškem od F. Geigera z let 1709–14. Ve 2. patře se dochovaly barokní malované trámové stropy.

Barokní dům z roku 1706 vznikl přestavbou staršího, renesančního objektu. Barokní je i sloup se soškou Panny Marie a štuková poprsí Luny a Slunce, připomínající majitele domu, barokního malíře Karla Lunu. V současné době je v objektu Galerie Josefa Sudka, který zde nějakou dobu žil.

Klasicistní dům z r. 1811 vzniklý přestavbou dvou renesančních domů, které vznikly na městišti původně patřící augustiánskému klášteru. V domě existoval v 19. stol. pivovar a dodnes fungující vyhlášená restaurace.

Původně zde byly dva měšťanské domy, zmiňované v 70. letech 14. století. V roce 1586 došlo ke sjednocení obou budov, které provedl Vít Flavín z Rottenfeld. V r. 1727 dům získal bratr K. I. Dientzenhofera. Tehdy zde byl zřízen malý pivovar, V 60. l. 18. stol. byla fasáda upravena pozdně barokně.

Renesanční dům z r. 1597 pernaře, čili "fedršmukra" Jana Fuxe. Výzdoba fasády od Daniela Alexia z Květné je z r. 1606. R. 1648 poškozen Švédy, r. 1657 upraven barokně. R. 1714 zde zřídil arménský obchodník D. Damajan první kavárnu na Malé Straně.

Dům s pozoruhodným barokním průčelím je staršího původu. Barokní přestavba proběhla po roce 1713 snad podle návrhu K. I. Dientzenhofera. Domovní znamení se sv. Hubertem a jelenem se připisuje F. M. Brokofovi.

Původně gotický dvorec, který si r. 1414 dal vystavět kanovník od sv. Víta Václav z Radče. V polovině 18. století byl přestavěn barokně. V domě bydlel od r. 1950 do r. 1991 syn malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha.

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.

Pro fontánu v petřínské stráni vytvořil Karel Dvořák roku 1948 sousoší dvou chlapců. Po 40 letech vyšlo najevo, že bylo vytvořeno podle fotografie vnuků prezidenta Masaryka Herberta a Leonarda Revilliodových.

Rokokový palác na místě pěti gotických, renesančně a barokně přestavěných domů. Přestavba z r. 1786 dle projektu J. Jägera. Na průčelí plastiky I. F. Platzera. Od r. 1874 v přízemí známá kavárna.