Turistické cíle v okolí obce Římovice

Již v druhé pol 13 st. zde stál románský kostel zasvěcený Narození Panny Marie, uváděný jako farní. První úpravy gotické, ale r.1702 připomínán jako velmi zpustlý. R.1753 barokně přestavěn do dnešní podoby a zasvěcen sv. Václavovi.

Kostel sv. Václava v Dobrovítově je uváděn poprvé v seznamu chrámů z roku 1350 z doby vlády Karla IV. Obklopena místním hřbitůvkem stojí na malé vyvýšenine jednolodní zděná stavba se čtyřhranným presbyteriem, nad nímž se tyčí věž.

Kostel sv. Václava pochází asi z konce 13.st. V 16.st. rozšířena kostelní loď a překlenut presbytář. Kolem r.1800 k tehdy již filiálnímu kostelu přistavěna věž. Důkladná oprava kostela v r. 1885. V devadesátých letech 20.st. kostel opět opravován.

Raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol. Postaven zásluhou drobovické komendy řádu německých rytířů, podstatně přestavěn v 19. stol. Dochován pův. presbytář a obvodové zdivo lodi. Nyní filiální kostel ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.

Nedaleko Vilémova stál od 12. st. benediktinský klášter. Po jeho zboření husity zůstal kostel P. Marie,později uváděný jako sv.Václava, do 18.st.Tehdy byl zbořen a na jeho místě postaven J. Karlem z Caretto-Milessima nový barokní jednolodní kostel. Z původní gotické stavby stojí pouze hranolová věž.

Rozlehlý chrám postavený uprostřed ronovského náměstí v letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem v barokních formách. Roku 1996 byla stavba stažena ocelovými pásy.

Obdélný klasicistní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven v l. 1852–64 místo zbořené raně gotické svatyně. Kostel částečně obklopen ohradní zdí. Na hlavním oltáři barokní sochy z 1. pol. 18. století. Mobiliář z doby výstavby a mladší, nástěnné malby z let 1962-3.

Kostel Všech svatých gotického původu z přelomu 13. a 14. stol. založen z iniciativy komendy řádu německých rytířů. V 18. stol. doplněn o věž a v 19. stol. klasicistně upraven. Nyní filiální ve farnosti Zbýšov v Čechách s měsíčními nedělními bohoslužbami.

Zaniklý hrad. Dle archeologického výzkumu postaven v 1. pol. 13. stol. Po r. 1318 zanikl. Nalezeny zbytky románského kostela, který stával v areálu hradu. Dnes na místě stojí kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol., jenž byl r. 1898 regotizován.

Barokní zámek vzniklý přestavbou tvrze postavené Jiřím Hášou z Újezda před r. 1577, kdy je poprvé zmiňována. Statek je do r. 1625 majetkem města Kutné Hory, ale za účast na stavovském povstání je zabaven, stává se majetkem kutnohorské jezuitské koleje, která nechává tvrz přestavět na malý zámek.

Tříobloukový akvadukt postaven koncem 15. století. Je dlouhý 50 metrů a zachoval se ve velmi dobrém stavu. Přiváděl pitnou vodu od pramene sv. Vojtěcha do Kutné Hory přes údolí přítoku Bylanky. Stále slouží jako cesta pro pěší. Chráněná památka od r. 1958.

Terénní pozůstatky po hradu, který byl pravděpodobně bergfritového typu. Poprvé se připomíná v pol. 14. st. Zanikl za husitských válek kolem r. 1420. R. 1457 se již uvádí jako pustý. Dochovány výrazné nerovnosti po budovách jádra, valy a příkopy.