Turistické cíle v okolí obce Římovice

Na místě současné stavby stávala tvrz. Zanikla až v 18. století. Na jejím místě postaven jednoduchý zámeček. Od počátku sloužil hlavně jako ekonomické zázemí statku. Posledním majitelům Dobřenským z Dobřenic znárodněn. Poté sloužil potřebám místního JZD. V současnosti slouží k obytným účelům.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou postavil r. 1624 Mikuláš Salava. Koncem 17. stol. koupil panství sedlecký klášter, který dal kolem r. 1700 tvrz přestavět na zámek. Po r. 1783 zámek využíván jako sýpka, byty. Po r. 1925 opraven. Dnes je v soukr. vlastnictví a je postupně rekonstruován.

Zámek byl vystavěn roku 1709. V roce 1873 nechal majitel zámek zbourat a na jeho místě postavit zámek zcela nový. Poslední majitelka opustila zámek roku 1951. Československý stát zde zřídil Dětský domov. Tomuto účelu slouží zámek dodnes.

Od roku 1973 se obora stala domovem druhé genetické linie vzácných bílých jelenů původem z Persie, kteří byli přivezeni do Evropy někdy kolem roku 1780. V roce 1998 zde vznikla Ukázková obůrka, kde je prezentován chov bílých jelenů, muflonů, daňků, dravců, sov a mnoha dalších divokých zvířat.

Zřícenina hradu z přel. 14.–15. stol. R. 1405 majitelem Ješík z Popovce, poté Petr Zmrzlík ze Svojšína. Za husit. válek Hynek Krušina z Lichtemburka, poté Hertvík z Rušínova. Od r. 1455 Trčkové z Lípy, kteří ho výrazně přestavěli. R. 1499 opuštěn.

Na náměstí T. G. Masaryka v Golčově Jeníkově se nachází prostý kamenný památník, připomínající jeden z bodů označovaných jako geografický střed České republiky.

Památník občanům Licoměřic a Lipovce, umučeným roku 1944 za podporu partyzánského odboje, se nachází na okraji lesa severně od Licoměřic. Autorem plastiky je sochař Oldřich Tlustoš (*1935) z Hradce Králové.

Podměstský mlýn pochází z 16. století. Areál s ohradní zdí s branami a fragmentem technického zařízení. Mlýn dokladem zástavby původního předměstí, součást středověkého města. Jednopatrová podélná budova. K mlýnu patří dvě klasicistní zděné brány. Mlýn památkově chráněn od r. 1966.

Na bývalém hřbitově obklopujícím kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěna koncem 18. stol. hřbitovní kaple rodiny Pöttingů. Uvnitř kaple jsou umístěny čtyři náhrobní kameny členů rodu Pöttingů z konce 18. a 19. století.

Čáslavský pomník Jana Žižky z Trocnova zadán r. 1878 Josefu Václavu Myslbekovi. Podobu vojevůdce konzultovali V.V. Tomek a M. Tyrš. Hranolový podstavec sochy podle návrhu Antonína Wiehla pochází z roku 1879. Pomník odhalen v srpnu 1880, od roku 1958 zapsán v seznamu kulturních památek.

Pomník k 600. výročí konání Čáslavského sněmu na Kostelním náměstí vedle kostela sv. Petra a Pavla. Instalován 2.12.2021 v rámci projektu "Boží bojovníci - 600 let.

Pomník čáslavského utrakvistického kaplana, který byl v Čáslavi r. 1627 popraven čtvrcením. Pomník stojí před kostelem sv. Petra a Pavla. Osmiboký sloup zdobený trnovou korunou na členěném podstavci s hlavicí završenou kalichem byl postaven roku 1925 Karlem Borovičkou podle návrhu arch. Bohumíra Kozáka.