Turistické cíle v okolí obce Římovice

Původní barokní zámek vystavěn v l. 1717–20. Koncem 19. století vyhořel. Při opravě přestavěn na školu a jako škola sloužil až do roku 1992. V roce 2007 zámek zakoupil Petr Rudolf Vančura, zpřístupnil některé místnosti a zámek začal plnit funkci muzea a začaly se zde konat koncerty.

Původní rokokový zámeček vystavěn v roce 1750. Přestavby v polovině a koncem 19. století i v polovině 20. stol. smazaly jeho původní ráz. V současnosti v majetku Školských sester sv. Františka a je zde umístěn Charitní dům.

Zámek byl přestavěn na počátku 17. století Chotouchovskými z Nebovid ze starší tvrze. Po roce 1717 bylo Dohalskými z Dohalic přistavěno západní křídlo. Roku 1945 byl zámek zestátněn a dnes je zde rekreační a rehabilitační středisko Ústeckého kraje.

První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy ji vlastní Ješek z Hraběšína. Po r. 1622 Adam Studenecký z Pašiněvsi staví ren. zámek, který v r. 1658 kupuje sedlecký klášter a barokně jej přestavuje. V r. 1819 jej koupil K. F. Schwarzenberg, používán jako lovecký, později myslivna – rod jej vlastní dodnes.

Lokalita osídlena v době kamenné, laténské a halštatské, od 9. stol. slovanské nálezy. V 11.-13. stol. přemyslovským správním střediskem. Protáhlá oválná plocha (cca 0,4-0,6 ha) se strmými skalnatými srázy bývala akropolí s nelokalizovaným, ale prameny doloženým románským kostelem Panny Marie.

Hrad pochází asi z přelomu 13. a 14. století. Vznikl jako opěrný bod Řádu německých rytířů. Jeho zánik způsobil mohutný požár. Dochovány příkopy a malé zbytky zdiva obvodové hradby.

Styl klasicizující moderny. Pochází z roku 1925, architekt Bohumil Kozák. Symetrický objekt s vyvýšenou středovou partií. Ve střední části je halový prostor modlitebny. Nad středem korunní římsa a nad ní atika. Nad středním průčelí bronzový kalich. Na seznamu kulturních památek od r. 1987.

Jedna z prvních sklářských hutí v Posázaví založená r. 1796, dnes uzavřená. Hutní hala z r. 1821, panský dům z konce 18. století. Místo exteriérů seriálu Synové a dcery Jakuba skláře.

Jezuitská rezidence dokončena r. 1657. Potřebám jezuitů sloužila do roku 1773, kdy byl řád zrušen. Budova byla přeměněna na faru a později na děkanství. Tomuto účelu slouží dodnes. Patrová, obdélná, v přízemí klenutá budova s renesančními štíty.

V údolí pod Hraběšínem stojí starý kamenný most. Stojí v oblasti, kde se v raném středověku rýžovalo zlato. Silnice přeložena o kus dál a přes potok byl postaven most nový. Starý most se přestal udržovat. Most chátrá. Uvolňují se kameny z jeho základů.

Kamenný most pochází pravděpodobně z počátku 14. století. Jeho stavitel není znám. Vyzděný z lomového zdiva, včetně parapetů. Má tři stlačené oblouky a je dvakrát zakřivený. Roku 1991 sanován betonovým nástřikem.

Železniční most je kamenný dvojitý oblouk, kde jeden oblouk vede nad hlavní silnicí a druhý pak nad potokem. Další částí je plochá ocelová konstrukce. Viadukt v mírném oblouku z let 1902-1903. Zajímavostí je vložený ocelový most do kamenného mostu. Po viaduktu vede trat 212, Posázavský Pacifik.