Turistické cíle v okolí obce Habry

Mlýn vznikl zřejmě r. 1838, kdy byl zakreslen v indikační skice stabilního katastru. Posledním mlynářem byl do r. 1913 Josef Jeníček. V r. 1930 mlýn zachvátil požár. V letech 1933-1980 zde fungovala pila. Poté byly budovy zbořeny. V r. 1998 byla v místě mlýna umístěna replika vodního kola.

Pomník „Sklo a kámen“ se od r. 1992 nacházel v parčíku na náměstí Trčků z Lípy před radnicí jako symbol sklářské a kamenické historie města Světlá nad Sázavou. Autorem tohoto uměleckého díla byl akademický sochař Roman Podrázský. Pomník byl však v letech 2021-2023 odstraněn.

Památník odhalený v r.1997 Jaroslavu Foglarovi, spisovateli a dlouholetému vedoucímu Junáka. Ten sem zajížděl od r.1925 se svým oddílem, on je také autorem názvu. Právě zde vznikla jeho kniha "Hoši od Bobří řeky".

Poškozené tvrziště Smrčany se nachází u hráze Chvalovického rybníka na katastrálním území Klucké Chvalovice na Kutnohorsku. Tvrz existovala patrně ve 14. a 15. století.

Hrad Smrdov stával v dnešní obci Sázavka, v místech zdejšího kostela a přilehlých domů. R. 1307 byl v držení Rajmunda z Lichtenburka, který ho směnil s Vilémovským klášterem. Zánik nejpozději v husitských válkách.

Socha chotěbořského rodáka z někdejšího Dolního mlýna v údolí Doubravy, spisovatele a redaktora Ignáta Herrmanna (1854-1935), stojí v parčíku na rohu Dukelské a Žižkovy ulice. Předlohu vytvořil jeho synovec, sochař Karel Opatrný (1881-1961), socha byla odhalena r. 1960.

Mariánský sloup má hranolový podstavec s reliéfním znakem Schönfeldů. Na něm je obláčkový sloup. Na jeho vrcholu socha Panny Marie Immaculaty. Sloup postaven v první čtvrtině 18. stol. R. 1886 renovován a umístěn na dnešním místě. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcová socha sv. Františka z Pauly stojí na hranolovém podstavci s bohatou reliéfní výzdobou. Pochází z roku 1703. Postava v podživotní velikosti. Světec nadnášený oblaky s andílčími hlavami. Socha dokládá vysokou úroveň barokního umění. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Barokní pískovcová socha v tradičním pojetí z poč. 18. stol. Součástí je mohutný hranolový sokl a ozdobný kamenný podstavec s volutovými křídly. Materiálem je pískovec. Socha světce ztvárněna v tradičním pojetí. Památkově cenná barokní socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1972.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1752. Stojí na polygonálním soklu. Ve vrcholu klečící světec se sepjatýma rukama nadnášený oblaky. Socha umístěna na okraji kamenného můstku. Klečící světec oblečený v kanovnickém rouchu. R. 1973 socha zapsána do státního seznamu kulturních památek.

Klasicistní socha zobrazující sv. Jana Nepomuckého. Autor není znám. Pochází asi z poslední třetiny 19. stol. Socha zachována v původní podobě. Okolo sochy malé oplocení.

Barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého tvoří na návsi v Malči malebnou skupinu doplněnou uprostřed křížem a dřevěnou zvoničkou na sloupku se stříškou.