Turistické cíle v okolí obce Rozsochatec

nebo vyberte

Rozsochatec

Vysočina,  Havlíčkův Brod  (HB)
Nalezeno celkem 125 záznamů, 6 / 11 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 kostel sv. Víta
470.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dolní Krupá
Barokní kostel postaven v letech 1682 – 1684. Kostel jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem a s obdélníkovou sakristií. V západním průčelí hranolovitá věž s cibulovou bání. V kostele dvě kaple, Panny Marie a sv. Michala. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.
 kostel sv. Vojtěcha
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Havlíčkův Brod
Renesanční hřbitovní kostel na místě starší gotické stavby z 13. století. Poprvé uváděn roku 1538. Hřbitov u kostela je zmiňován na konci 16. století. Během let byl kostel zvýšen a interiér zaklenut renesanční žebrovou hvězdicovou klenbou, byla přistavěna severní síň s patrem a oratoř v lodi.
 kostnice
548.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Velká Losenice
Barokní kostnice byla postavena v 70. l. 18. stol. knížetem Karlem Maxmiliánem z Dietrichsteina. Jsou zde vyrovnány kosti vojáků, zraněných r. 1746 v bitvě u Střegova, kteří sem byli převezeni (většina zemřela), také kosti místních obyvatel. Dále krucifix z 18. stol. a obrazy (patrně od L. Kasala).
 Kroměšín
432.0 m. n.m.
zámek, zaniklý, volně přístupno, Vysočina
Na místě, kde stával od poloviny 18. stol. barokní zámek, stávala již v r. 1274 tvrz. Ta byla zničena za husitských válek. Socialistickým hospodařením zchátralý a zdevastovaný zámek byl zlikvidován v roce 2005.
 kutiště Poperk
technická památka, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Utín
Pozůstatky středověké těžby stříbra, která zde probíhala od poloviny 13. stol. První písemná zpráva je z r. 1285, kdy je zde uváděno 13 důlních polí. Těžba zde byla ukončena na konci 14., či na počátku 15. století. Zachovalo se několik desítek bývalých šachet až 10 m hlubokých a 25 m širokých.
 Kvasetice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Pseudogotický zámek z poloviny 19. století je součástí hospodářského dvora nacházejícího se v centru Kvasetic.
 letecký trasový maják č. 6
566.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Česká Bělá
Letecký trasový maják sloužil ve 30. letech 20. století k navádění letadel při nočních letech z Prahy do Brna a Bratislavy. Zachována je obvodová část strojovny a 16 m vysoká ocelová věž s plošinou na světla.
 Libice nad Doubravou
421.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek postaven r.1709 v barokním stylu. V l.1862–64 rozšířen, přistavěna věž a přestavěn novogoticky. Po r.1990 zámek v restituci navrácen potomkům posledního majitele a ti jej prodali. Nyní je v zástavě u banky a obec Libice chce zámek odkoupit.
 Lípa na Lipce
600.0 m. n.m.
Lípa v Lipce
příroda - strom, památný strom, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Lipka
Lípa na Lipce je významný památný strom, který tvoří vedle zámku výraznou dominantu vsi Lipka na Železnohorsku. Stáří stromu je odhadováno na 800 let. Svým věkem a rozměrem se řadí mezi 5 nejvzrostlejších lip malolistých v ČR. Z původních 3 mohutných kmenů se dochovaly pouze dva.
 Lipka
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj
Tvrz byla prvně zmiňována r. 1303, kdy byl majitelem vladyka Prošík. V 15 stol. v držení mj. Kustošů ze Zubří, v pol. 16. stol. byla Janem Kustošem renesančně přestavěna. R. 1754 v majetku J. A. Auersperga jenž zadal další stavební úpravy. Po r. 1989 vrácena dědicům a prodána do soukr. vlastnictví.
 lovecký zámeček knížat Auerspergů
615.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Horní Bradlo
Dřevěný lovecký zámeček v alpském slohu vystavěn kolem roku 1864 knížaty Auerspergy na katastrálním území Horního Bradla. V okolí objektu se rozkládá cenná přírodní rezervace Polom. Zámeček je v soukromých rukou, opravený a není volně veřejnosti přístupný.
 Maleč
407.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Maleč
Patrový zámek postaven jako pozdně renesanční Janem Benedou z Nečtin a na Vilímově roku 1687. Později upravován Augustinem Norbertem Voračickým z Paběnic. Po roce 1827 byl zámek rozšířen a přestavěn. Po rekonstrukcích v roce 2018 zpřístupněna expozice Fr. L. Riegera a Fr. Palackého.