Turistické cíle v okolí obce Rozsochatec

Židovská synagoga ve městě Habry byla postavena roku 1825 na místě starší ze 17. století. Od druhé světové války do šedesátých let sloužila jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. Později sloužila také jako městské kino. Dnes není využívána a chátrá.

Tvrz, která byla postavena Benešem z Kocurova na poč. 15. stol. nebo některým z dalších pánů v průběhu 15. stol. Prvně se zmiňuje r. 1499, kdy ji koupil Mikuláš ml. Trčka z Lípy. R. 1530 koupena Bernardem Sobkem z Kornic. R. 1638 v majetku Františka de Couriers. R. 1712 přestavěna na faru.

Poč.18. st. vystavěn barokní zámek. Po r.1745 přistavěna věž s kaplí, koncem 18.st. zbudováno schodiště propojující hlavní sál se zahradou. Po r.1948 zámek zchátral. V 90.letech 20.st. nový majitel zámek zachránil před zánikem.

Skanzen volně rozptýlených zemědělských usedlostí postavených od pol. 19. st. do 1.pol. 20.st. Expozice je doplněna technickými památkami na vodní pohon.

Ves poprvé zmíněna r. 1404. Koncem 17. stol. za Vernierů postaven obdélný patrový barokní zámek. V l. 1728-30 rozšířen o vrcholně barokní boční křídlo s navazující obdélnou půlkruhem zakončenou kaplí. Další úpravy klasicistní, rokokové a empírové. Po požáru r. 1881 opraven na poč. 20. století.

Svobodné Hamry, původně Hamr nad Kamenicí, vznikly v 15. st. V 16. st. postaven renesanční zámeček, později upravený v pseudobarokním stylu. V 19. st. se stal významným kulturním centrem a místem pobytu např. F. Palackého, F.L.Riegra, K.V. Raise. Vedle zámečku stojí barokní socha sv. J. Nepomuckého.

Vodní nádrž Břevnice o rozloze 14 ha byla vybudována mezi lety 1956-1959 na Břevnickém potoce. Hlavním využitím je zásobování užitkovou vodou okolí Chotěboře. Dále slouží k rekreaci, sportovnímu rybolovu, také jako přírodní koupaliště a k ochraně před povodněmi.

Zámek byl založen Janem Vlasákem Klusákem z Kostelce v l.1700 až 1702. Zámek byl kolem r. 1723 rozšířen o kapli. V r. 1782 zámek vyhořel. Po r. 1918 by zámek využíván Červeným křížem. Dnes je zde Ústav sociální péče pro postižené muže.

Tvrz postavil v l. 1397–1405 Jiřík z Keclova, jinak Horek. Poč. 16. stol. ji zdědil Kryštof Čechočovský z Čechočova, a v 1. pol. 16. stol. ji přestavěl – r. 1555 se zve Nové Horky. R. 1569 byla prodaná již jako pustá Zachariášovi z Hradce. V 2. pol. 17. stol. byl na zbytcích tvrze postaven špýchar.

Starý židovský hřbitov byl založen asi v polovině 18.století, kdy se v Dřevíkově usadila kolonie Židů. Hřbitov byl původně poloviční, obehnán roubením. Později rozšířen a opatřen klenutým vjezdem. Hřbitov je volně přístupný.

Hřbitov založený v letech 1888–1890, používán do roku 1942. Na jeho ploše se nachází zhruba 200 náhrobků moderního typu. Na hřbitově je též skupina 18 kamenných stél obyvatel tábora pro válečné uprchlíky z východní Evropy z let 1916–1917. Vstup je přes historizující obřadní síň.

Židovský hřbitov v Chotěboři s vchodem od východní strany je součástí městského hřbitova v Žižkově ulici na jihu města Chotěboř. Byl založen r. 1894 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Chotěbořská židovská komunita přestala existovat r. 1940. Hřbitov není běžně přístupný.