Turistické cíle v okolí obce Hýskov

Přízemní roubené stavení čp. 10 v Kublově je společně s přístavky chráněno jako kulturní památka od r. 1958. Litinová pamětní deska na něm upozorňuje, že se tu r. 1824 narodil hudební skladatel a pedagog Josef Leopold Zvonař.

Dřevěná vyhlídková věž o výšce 12 m byla vybudována na jaře 2014 jako připomínka někdejších triangulačních věží. Má dvě vyhlídkové plošiny ve výši 3 a 7 metrů a je od dubna 2014 trvale volně přístupná.

Vesnická památková rezervace Dobrovíz byla vyhlášena r. 1995. Zahrnuje soubor usedlostí vesměs v podobě z 19. století soustředěných kolem návsi s barokní kaplí. Její součástí je i osamocený, tzv. Žákův mlýn na soutoku dvou potoků asi 1 km od centra obce.

Mlýn holandského typu pochází zřejmě z konce 1. pol. 16. stol. Mlelo se tu ještě r. 1839, pak mlýn chátral až do r. 1936, kdy ho nový majitel adaptoval na obytné stavení. Z původního vybavení se v objektu dochovala pouze jedna lopatka a polovina mlýnského kamene.

Přehrada Klíčava byla vybudována v letech 1949–1955. Slouží jako zdroj pitné vody pro zásobování obyvatelstva v kladenské oblasti. Výška hráze 50,2 m. Kolem vodní plochy je nepřístupná obora.

Zámek nechali r. 1615 přestavět ze starší tvrze Vratislavové z Mitrovic. Od r. 1840 do r. 1924 majetek Schwarzenbergů. R.1930 přestavěn, tehdy ztratil barokní rysy.

Národní přírodní rezervace Vůznice z r. 1984 se nachází na styku tří středočeských okresů a zahrnuje hluboké údolí středního toku stejnojmenného potoka a jeho přítoků o rozloze 231,22 ha. Přístup možný pouze po značené odbočce ke zřícenině hradu Jenčov, zbytek rezervace nepřístupný.

František Josef Šlik nechal poč.18.stol.původní tvrz přestavět na jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Koncem 19.stol. upraven v novorenesančním slohu. R.1990 v restitučním řízení vrácen původním majitelům.

Dřevěná, bezmála desetimetrová trámová rozhledna byla postavena v roce 2007. Nachází se na Vysokém vrchu v nadmořské výšce 486 m. Plošina ve výši 7 m umožňuje výhled na Rakovnickou pahorkatinu, Brdy, České Středohoří a Křivoklátsko.

Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.

Mlýn zmiňovaný v r. 1437, obnoven jako zděný byl po povodni v r. 1534. V r. 1770 koupil mlýn v dražbě Fr. Seydl. V r. 1922 ho koupil Josef Zajíček, pak mlýn vedla vdova Alžběta, která provedla několik modernizací. V 50. letech 20. stol. znárodněn, vybavení zničeno. V r. 1992 vrácen Jiřímu Zajíčkovi.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.