Turistické cíle v okolí obce Hýskov

Barokní pískovcová socha z doby okolo roku 1730. Původně stála na Svatojánském náměstí. Od roku 1938 socha umístěna v zahradě mezi budovou fary a kostelem sv. Petra a Pavla. Socha naposledy restaurována v r. 1993.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi obce Malá Dobrá z r. 1753. Dříve stála na návsi sousední obce Velké Dobré, v r. 1957 odstraněna. V l. 1969–1970 restaurována a přenesena na dnešní místo.

Socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století. Drobná socha světce stojí na vysokém dvoustupňovém podstavci. Socha světce v řaseném řeholnickém oděvu. Postava přidržuje oběma rukama větší, tesaný krucifix. Materiálem sochy je pískovec. Památkově chráněno od r. 1967.

Volná replika barokní sochy sv. Judy Tadeáše, vytvořená v r. 2024 Janem Brabcem. Původní plastiku zakoupil r. 1788 rolník František Drvota z č.p. 28 ve zrušeném klášteře na Bílé Hoře v Praze. Stávala u polní cesty severozápadně od obce. Zničena byla r. 1973, na místě zůstal barokní podstavec..

V Družci a jeho okolí stávaly čtyři sochy světců. Socha sv. Petra z Alkantary jako jediná přežila do dnešních dnů. Stojí u nového hřbitova. V r. 2016 byla restaurována, bohužel již jen jako torzo.

Barokní socha z roku 1750. Původně stála v obci Žebráky u Tachova. Socha umístěna na 2 m vysokém pískovcovém podstavci. Sv. Václav v knížecí zbroji s dlouhým pláštěm. Sv. Václav zobrazen jako vojevůdce s maršálskou holí.

Skanzen Solvayovy lomy na hřebenu Stydlých vod, zpřístupněný pro veřejnost r. 1998, je unikátním místem, kde se lze během turistické sezóny seznámit se způsobem těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Jízda lomovou malodráhou je zážitkem zejména pro děti.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Hřbitov založen v 1. polovině 18. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1786. Poslední pohřeb se zde konal roku 1848. Hřbitov má rozlohu 1241 m2, na této ploše se zachovalo cca 40 náhrobků. Je volně přístupný, hřbitovní zeď se nezachovala.

Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze hrabětem Václavem z Bubna v první pol. 18. stol. V r. 1939 byla budova zabána něm. správou a sloužila jako domov pro starší příslušníky Jednoty čes. bratří. Dnes je v něm Ústav pro ment. postižené děti.

Mlýn pocházející ze 17. stol., zpočátku patřil městečku Unhošť, v r. 1675 prodán do soukromých rukou. V r. 1869 vyhořel. Provoz mlýna ukončen r. 1920.