Turistické cíle v okolí obce Hýskov

Pískovcový náhrobek osazený v ohradní zdi. Datován v nápisu rokem 1675. Nákladný raně barokní náhrobek připomínající tragickou událost. Obdélníkový tvar završený výrazně vzepjatou profilovanou římsou. Zachován je v dobrém stavu. Památkově chráněn od r. 1967.

Zbytek příkopu tvrze na vršku Košík 2 km severovýchodně od Neumětel, která podle legendy patřila vladykovi Horymírovi, hrdinovi jedné z pověstí Aloise Jiráska. Postavena Běškovci z Neumětel v počátku 14. století, zanikla zhruba o sto let později.

Barokní zámek poprvé zmíněn jako hrad, založený Otakarem II. v r. 1265. Dobyt husity r. 1425. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. Následovala přestavba barokní v 18. stol. Hrad byl střediskem kraje a sídlem královského purkrabího.

Nový židovský hřbitov založen někdy před rokem 1840. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z roku 1839. Poslední pohřeb se zde konal roku 1985. Na okraji hřbitova je opravená márnice. Hřbitov je volně přístupný.

Původně výšinné eneolitické sídliště, pak opevněná osada v mladší době bronzové, na akropoli vybudováno jednodílné hradiště v době halštatské a laténské, znovu využito a rozšířeno ve střední až mladší době hradištní.

Palmový skleník u zámku Lány postaven Fürstenbergy v letech 1879-1881, rekonstruován v letech 1921-1923 Jože Plečnikem, renovován v letech 2013-2015 do Plečnikovy podoby, přístupný veřejnosti společně s parkem.

Parní motorový mlýn čp. 81 byl postaven v roce 1868 (jiné prameny udávají až rok 1907). Mlynářem byl František Janoušek, po roce 1877 Václav Klatovský z Kyšic. Od ukončení provozu slouží objekt jako sklad. Od roku 1996 je budova památkově chráněná.

V letech 1799–1801 pražský měšťan Leopold Paul vystavěl zámek s prvky klasicismu a empíru. Roku 1950 zabaven státem a sloužil hlavně potřebám MNV. V roce 1992 zámek v rámci restitucí navrácen dědicům posledního majitele. Po změně několika majitelů začal současný majitel s rekonstrukčními pracemi.

Pivovar je v podhradí Žebráku doložen poprvé roku 1544. Dnes převážně barokní budova využila konstrukce z přelomu 14. a 15. století. Výroba zastavena 1926, již předtím postupná přestavba na řadu obytných domů. Ve východní části kavárna a galerie, dále obecní úřad.

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Pomník byl vztyčen r. 1946 spolkem Baráčníků z Městečka na připomínku události z II. sv. války a ke cti člena čs. zahraniční armády, parašutisty Arnošta Mikše, který zde padl r. 1942 v přestřelce s hlídkujícími četníky, když šel na místo vyzvednout materiál, ukrytý výsadkovou skupinou.

Novogotický pomník s bustou knížete Karla Egona II. Fürstenberga od sochaře Emanuela Maxe nechali vybudovat v l. 1858-1860 úředníci a zaměstnanci křivoklátského panství. Pomník stojí na vyhlídce, odkud je nejkrásnější pohled na hrad Křivoklát.