Turistické cíle v okolí obce Stradonice

Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.

Mlýn zmiňovaný v r. 1437, obnoven jako zděný byl po povodni v r. 1534. V r. 1770 koupil mlýn v dražbě Fr. Seydl. V r. 1922 ho koupil Josef Zajíček, pak mlýn vedla vdova Alžběta, která provedla několik modernizací. V 50. letech 20. stol. znárodněn, vybavení zničeno. V r. 1992 vrácen Jiřímu Zajíčkovi.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Zřícenina hradu založeného pány Zajíci z rodu Buziců ve 2. pol. 13. st. Od r. 1336 se stal majetkem Lucemburků. Největší přeměny nastaly za vlády Václava IV. V r. 1532 hrad vyhořel. Od té doby pustl.

Hospodářské zázemí někdejšího panství Točník tvořil velký původně zřejmě renesanční dvůr na západním okraji obce, k němuž v 18. století přibyla mohutná sýpka. Areál poznamenala socialistická zemědělská velkovýroba, v současné době je postupně opravován.

Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.

Hřbitov z r. 1680, naposledy rozšířen v polovině 19. stol. Na hřbitově se zachovalo cca 300 náhrobků, většinou barokního či klasicistního typu. U vstupu je novorománský domek a obřadní síň.

Hřbitov založen ve druhé pol. 19. stol. pro židovské náboženské obce v Praskolesích a Hořovicích. Používán do druhé světové války. Dochovalo se zde 94 náhrobků klasicistního a moderního typu, nejstarší z doby založení hřbitova, nejmladší z r. 1950.

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Na místě dřevěné zvoničky postavena v r. 1903 kaple se zvoničkou. Zvon pořídila obec. Ve válce zvon zrekvírován. Nový osazen v r. 1946. Stěnu zvonice zdobí 2,5 m vysoký litinový kříž s barevně vyvedeným korpusem Krista.

Dolejší Dobré a Hořejší dobré sloučeny r. 1935 pod jméno Velká Dobrá. Zvonice, vyhlídková věž, postavena v 70. letech 20. stol. Slouží také jako rozhledna. Na vrchol vedou schody. Stojí ve venkovním prostoru prodejny pro zahrádkáře. Rozhled pouze po prostorách prodejny.