Turistické cíle v okolí obce Přibyslav

nebo vyberte

Přibyslav

Vysočina,  Havlíčkův Brod  (HB)
Nalezeno celkem 117 záznamů, 8 / 10 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Ronov nad Sázavou
zámek, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Ronov nad Sázavou
Novobarokní zámek byl postaven v 2. pol. 19. stol. majitelem sousední továrny na škrob Amylon. Patrový obdélný objekt s členitou novobarokní fasádou s rizality a štíty. Po znárodnění sídlo MNV, byla zde prodejna a byty. Po r. 1989 byl vrácen v restituci, v současnosti je neobydlený a chátrající.
 Ronovec
480.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Břevnice
Zřícenina hradu, zal. v 2. pol. 13. stol. Smilem z Lichtemburka. Jeho potomky směněn r. 1345 s Janem Lucemburským za hrad v Poděbradech. R. 1362 koupen Ješkem ze Zlíchova, předkem Andělů z Ronovce. Hrad zpustl v 15. – 16. stol.
 Ronovský most
most, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Ronov nad Sázavou
Renesanční kamenný most byl postaven pravděpodobně v 16. století. Most se třemi oblouky o délce 32 m, který je chráněný jako kulturní památka ČR, na jaře r. 2012 zle poškodily ledové kry. Po stržení nestabilního zdiva byla postavena provizorní lávka pro pěší, rekonstrukce je naplánovaná na r. 2013.
 Rosička
645.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Rosička
Rozhledna (24 m) byla postavena r. 2001 jako telekomunikační stožár (42 m) a současně jako rozhledna na vrcholu Rosička (645 m n. m.). Na jejím místě stával počátkem 20. stol. letecký maják. Po 2. svět. válce zde stála dřevěná rozhledna s triangulačním bodem.
 Rozsochatec
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Rozsochatec
Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v letech 1651–1681. Po požáru r. 1873 byl zcela opraven až po r. 1892. Od roku 1952 byl zámek využíván pro domov důchodců a po roce 1989 byl navrácen potomkům původních majitelů.
 Rudolec
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek byl přestavěn ze starší tvrze začátkem 15. stol. Při renesanční přestavbě byla přistavena tři křídla, později také hranolová věž a kaple. V nedávné době byla provedena modernizace za účelem ozdravných pobytů, ale dnes je opuštěný a uzavřený.
 rychta (dům čp. 73)
445.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Věžnice
Podsklepená dvoupodlažní budova bývalé rychty v obci Věžnice byla postavena snad v 1. polovině 17. století. Vstupní prostor má charakter mázhauzu, který je v místním kontextu neobvyklý až vzácný. Budova během své existence sloužila různým účelům.
 Skřivánek
505.0 m. n.m.
zámek, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Skřivánek
Osada z roku 1733 s hospodářským dvorem patřící úsobskému panství. V roce 1810 Ignác Jan Rychlý nechal zbudovat v jihovýchodní části dvora klasicistní zámek, který sloužil především správě majetku. Posledními majiteli byli manželé Václav a Emilie Červených.
 Smilov
zámek, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Smilov
Barokní zámek postavil r. 1701 na místě zaniklé tvrze Augustin A. Schönowetz z Ungarswerthu. Od r. 1725 střídání majitelů, za Viléma Hohenzollerna r. 1925 pozemková reforma - zámek koupil V. Skřivan. Po r. 1948 zámek znárodněn, v majetku JZD (byty), postupně zchátral. Po r. 1989 vrácen v restituci.
 Soběnov
550.0 m. n.m.
dříve Přechod
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Sobíňov
Dodnes patrné tvrziště v jihovýchodní části obce Sobíňov, kdysi Přechod. První zmínka o vsi r. 1242. V letech 1356-1364 se po ní píše Jan Kokot z Přechodu, majitel nedalekých Běstvin. V r. 1371 dědí Janův syn Ondřej a po něm syn Jan. R.1384 získává Přechod Stašek z Dolan a uvádí se zde pouze dvůr.
 Sokolov
500.0 m. n.m.
Sokolohrady
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Dolní Sokolovec
Téměř zaniklý hrad založený asi v 2. pol. 14. stol. Kolem roku 1404 v majetku loupež. rytířů Jana z Chotělic a Pavla Hubenky ze Zišova, r. 1407 hrad obl. král. vojskem a zpustl po tomto obležení či v násl. husit. obd. R. 1456 pustý.
 sousoší Nejsvětější Trojice
490.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Polná
Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.