Turistické cíle v okolí obce Přibyslav

Kamenná kašna z konce 18. stol. byla postavena na místě původní pozdně gotické kašny. Nová kašna se sochou mořského boha Tritona je pravděpodobně dílem jihlavského sochaře Jana Václava Prchala. Kašnu musel údajně dát postavit místní pekař Koudela za trest pro šizení kvality pekařských výrobků.

Kostel a klášter postavil řád augustiniánů na místě pův. dřevěné kaple. Kostel byl postaven v l. 1679-1703. Opakovaně byl opravován, naposledy v l. 1969-1980. Klášter byl postaven v l. 1679-1687 a 1705-1737. R. 1807 byl konvent zrušen a r. 1816 se sem přestěhovala škola. Dnes slouží administrativě.

Klášter založily před rokem 1269 dcery Vítka z Klokot. Prošel několika gotickými etapami a barokní přestavbou 1652–1734. Zrušen 1782, poté továrna a zámek (kostel farní). Po roce 1945 chátrá bez využití.

Ve skále vytesaný úvoz, dlouhý asi 150 metrů, kterým procházela Haberská stezka, obchodní cesta z Uher do Čech. Jedná se pravděpodobně o středověkou celnici – v úzkém úvoze byl počítán dobytek hnaný přes moravskou hranici do Čech.

Barokní jednolodní kostel nechal v letech 1712 – 14 postavit děkan Seidel z nedalekého Německého Brodu. Podle pověsti stojí kostel na místě zázračné studánky a hornické kaple snad ze 13. století. V kostele je umístěn oltář svatého Prokopa ze zrušeného kostela sv. Markéty mezi obcemi Suchá a Lípa.

Vystavěn v l. 1700–1707 podle projektu italského mnicha Dominika de Angeli na místě zbořeného gotického kostela Matky Boží ze 13. stol. V roce 2008 se chrám stal Národní kulturní památkou.

Kostel stojí na místě původního gotického kostela z konce 13. stol. R. 1422 byl vypálen husity, v l. 1633-1637 byl barokně přestavěn. V l. 1706-1709 byla nad presbytářem postavena kupole. Později byla snesena a r. 1911 byla obnovena. Ve věži je zavěšen jeden z našich nejstarších zvonů z r. 1335.

Současný pozdně barokní farní kostel byl nově vystavěn v letech 1750-1753 na místě staršího gotického, těžce poškozeného husity r. 1424, a to nákladem majitele panství Karla Maxmiliána z Ditrichštejna. Základní kámen položen 1. dubna 1750, slavnostně vysvěcen r. 1753.

Ve 13. stol. zde stála původní kaple, přestavěná na kostel. V letech 1749–1752 kostel barokně přestavěn. Kostel obklopen hřbitovem a do hřbitovní zdi vsazena kaplička pocházející z roku 1765.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.

Kdysi poutní barokní areál, skládající se z kostela Nejsvětější Trojice (1719-1720) a kaple sv. Kříže (1761) se studánkou a nedochovanou křížovou cestou. Dnes v havarijním stavu.

Barokní hřbitovní kostel z let 1720–1725. Fresky od Josefa Cereghettiho, dřevořezby a kamenické práce od rodiny Morávků. Na hřbitově pohřbena Anežka Hrůzová.